Půda v každé zahradě si zaslouží pravidelně opečovávat, aby zůstávala stále úrodná a poskytovala nám zdravé plodiny. Zejména na podzim si zaslouží poděkovat tím, že jí navrátíte živiny, které během sezóny investovala do rozvoje rostlin. To zařídí správně naplánované a provedené hnojení organickými materiály – kompostem, hnojem nebo dřevěným popelem.

Podzimní hnojení má své zásady

Aby byla půda skutečně úrodná a plná půdního života, je při podzimním hnojení potřeba dodržovat určitá pravidla a vědět, kdy co čím hnojit. Živočišná hnojiva aplikujte na záhon maximálně jednou za tři až čtyři roky a na takto pohnojené půdě pěstujte první rok náročné plodiny, jako jsou brambory, košťáloviny, tykve nebo plodová zelenina, radí web UKR. Těžké půdy odlehčí kompost, listovka nebo popel. Ty na rozdíl od hnoje klidně aplikujte každoročně.

Rýt, či nerýt? Toť otázka

Tradičně se podzimní hnojení provádí zároveň s překopáním a zrytím půdy, do níž se hnojivo zapraví. Takto se zaryjí semena potencionálního plevele, a naopak navrch se dostanou vajíčka a zárodky škůdců, které přes zimu vymrznou. Zároveň je ale narušená přirozená mikroflóra půdy a společně se škůdci hynou i užitečné mikroorganismy. Já se proto řadím mezi zahradníky, kteří se překopávání vyhýbají a hnojiva aplikují jen na povrch zeminy. Pokud je vám zahradničení bez rytí sympatické, nebojte se ho vyzkoušet.

Nezaorávám ani vyseté zelené hnojení – jen rostliny před zimou posekám a nechám ležet. Do jara se rozloží a do půdy uvolní živiny, hlavně dusík. Díky ponechaným kořenům bude půda kypřejší. Další organická hnojiva jako kompost nebo popel jen lehce zapracuji do vrchní vrstvy půdy. Aby zem nepodléhala erozi, dbám na mulčování – na webu Chalupáři-Zahrádkáři jsme se věnovali mulčování spadaným listím. Obě metody mají svá pro a proti, záleží jen na vás, která bude vám a vaší zahradě více vyhovovat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jak na podzimní hnojení popelem

Jedním z nejprospěšnějších podzimních hnojiv je dřevěný popel. Obsahuje velké množství draslíku, ale také fosfor, vápník a celou řadu dalších mikro a makroprvků, píše web Tsn. Upravuje pH půdy, zanechává ji kypřejší, vyžene škůdce a sníží riziko výskytu plísní. Pamatujte, že musí jít o popel z „čistého“ dřeva, které nebylo chemicky ošetřené. Mně se osvědčil popel z břízy a také ze spálené slunečnicové natě. Na jeden metr čtvereční půdy zapracuji asi 200 gramů popela (na těžkých půdách ale můžete více).

K zimnímu česneku přidejte popel, úroda na jaře bude božská

Kdy se hnojení popelem vyhnout?

Kyselomilné rostliny jako vřesy, hortenzie, rododendrony, kaliny nebo borůvky vám za hnojení popelem nepoděkují. V jejich případě raději použijte kvalitní kompost – klidně listovku, o níž jsme na Chalupářích-Zahrádkářích již psali, rašelinu nebo – pokud se nebráníte minerálním hnojivům – síran draselný. Dřevěný popel neprospěje ani alkalické půdě, ale je naopak vhodný v případě, že máte na pozemku jílovitou nebo kyselejší zem. „Popel dávám vždy na podzim k jahodám, nevymrzají a plodí neskutečně,“ poradil nám pan Jan z Aše.