Zahradničení je umění, které v sobě spojuje trpělivost světce a znalosti vědce. Uprostřed této směsice péče a odborných znalostí se ze zbytků našich ohnišť a krbů vynořuje překvapivý hrdina: dřevěný popel. Ten totiž podle webu Sazenička ukrývá doslova pokladnici živin nezbytných pro rozkvět obyvatel naší zahrady. A jeho použití je snadné.

Podstata dřevěného popela

Dřevěný popel, pozůstatek po spalování dřeva, je víc než jen bezcenný odpad. Je bohatým zdrojem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku – prvků, které mají zásadní význam pro růst rostlin. Pomůže vám především s péčí o sadbu okurek, paprik, rajčat a další zeleniny. Ovšem prospěje i ovocným stromům, malinám, rybízu, jahodám a mnoha okrasným rostlinám.

Je však nezbytné si uvědomit, že ne všechny rostliny tuto alkalickou nabídku ocení. Kyselomilné druhy, jako jsou azalky, magnólie, hortenzie, borůvky, brusinky, rododendrony a vřesy, by se naopak měly dřevěnému popelu vyhnout, protože jejich prosperita spočívá v kyselých půdách, jak upozorňuje web ProŽeny.

Aby sazenice paprik rostly jako splašené: Pomůže popel a listy aloe vera

Proč používat popel k sazenicím

Dřevěný popel je mistrem ve zlepšování struktury půdy. Provzdušňuje půdu, zlepšuje její prodyšnost a odvodňovací schopnosti. Má však mnohem více účinků:

• Nabízí hodně draslíku, čímž posiluje imunitu rostlin a činí je odolnými proti chorobám a škůdcům.
• Draslík obsažený v dřevěném popelu, který je nezbytný pro funkci buněk, podporuje zakořenění, růst a produktivitu sazenic.
• Jeho přirozená alkalita vede válku s nežádoucími plevely a udržuje vaši zahradu nedotčenou.
• Také neutralizuje kyselost půdy, čímž podporuje úrodnou půdu zralou pro rozvoj rostlin.

iZdroj fotografie: Freepik

Správné využití dřevěného popela

Výživnou směs namícháte z 1 kilogramu popela na 2 litry vody, přičemž je třeba dbát na to, aby byl popel jemně prosátý. Tato směs vystačí na zahradní plochu o rozloze 5 metrů čtverečních. Alternativou je přímá aplikace, kdy se popel posype tenkou vrstvou kolem základny sazenic, rostlin, stromů nebo keřů a vytvoří ochrannou a výživnou bariéru. Pro mladé rostlinky se však rozhodně hodí spíše ta první možnost.

„Jednou týdně jednoduše vyměňte běžnou zálivku za tu popelovou a máte vystaráno,“ říká čtenářka Katka N. z Humpolce, která popel používá často. I mě se popelová zálivka líbí a ráda ji vyzkouším. Chalupáři-Zahrádkáři v minulosti upozornili i na použití popela při praní prádla.