Pokud chcete šťavnatou a křupavou mrkev, nesmíte ji co do výživy zanedbávat. Sáhnout můžete klidně po té z domácích zdrojů.
Mrkev je na ty správné živiny poměrně náročná – není tedy divu, že zahrádkáři v jejím případě často sahají po univerzálních hnojicích směsích. Ne vždy je to však třeba. Skvěle ji vyživíte i z domácích zdrojů – pomůže vám jód a bramborové slupky. Stačí jen vědět, jak je správně nakombinovat a použít. Není na tom vůbec nic těžkého.
Jak hnojit mrkev jódem a slupkami
Usušte slupky na radiátoru nebo v troubě a pak je v mixéru nebo mlýnku na maso rozdrťte na mouku. Pak už jen stačí ji rozprášit na zeminu kolem rostlin a zalít jódovou zálivkou (postačí 5 kapek na 10 litrů vody). Nic víc není třeba. Pokud vám bramborový prášek zbude, nevyhazujte ho. Je možné ho uskladnit, ideálně v plátěných pytlících.
Tohle šikovné, a přitom extrémně levné hnojivo z bramborových slupek ovšem nemusíte používat jen na mrkev. Skvěle se podle webu TakToJeNášSvět hodí třeba i na okurky, melouny, dýně a cukety. Ovšem jen správné hnojení nestačí – pohlídat si musíte i optimální podmínky. Jak už Chalupáři-Zahrádkáři radili, mrkvi se nejlépe daří, když roste trochu ve stínu. Každodenní úpal na exponovaném místě zahrady jí rozhodně nesvědčí – na to pamatujte.
Jak hnojit mrkve popelem
Asi měsíc před sklizní mrkve však už není používání jódu vhodné, proto můžete toto hnojivo nahradit osvědčeným výluhem z dřevěného popela. Nejlepší poměr je přibližně 1 šálek popela na 4 litry vody. Směs nechte odstát a popel usadit na dně. Poté můžete přelít čistý výluh do jiné vhodné nádoby (vyhněte se kovu, mohl by zničit některé prospěšné látky).
Výluh z dřevěného popela je možné použít jako tekuté hnojivo nebo postřik na listy rostlin (v takovém případě ho ještě trochu nařeďte a přeceďte), a to nejlépe každých 14 dní až do konce plodného období. A na obávané mšice použijte česnek, jak radí web iReceptář (jeho účinky může ještě zesílit použití octa a máty, jak už Chalupáři-Zahrádkáři také radili).