Velká chyba při zakládání záhonů. Oblíbené bylinky jako fenykl a kmín fungují na sršně jako magnet

Představte si typický srpnový večer: na terase stůl s melounem a limonádou, pod jabloní pár spadaných plodů a hned vedle zábradlí kvetoucí fenykl plný drobných žlutých okolíků. Pro sršeň obecnou je tohle prostřený stůl, nektar, cukr z ovoce a ještě světlo verandové lampy, které ji po setmění spolehlivě přitáhne. Problém přitom není v tom, že fenykl nebo kmín pěstujete. Problém je, kde přesně na zahradě jsou.

Proč zrovna miříkovité bylinky

Fenykl, kmín, planá mrkev i pastinák patří do čeledi miříkovitých, která má jedno společné: drobné, ploché květy uspořádané do otevřených okolíků. Na rozdíl od hlubokých květních trubek zvonků nebo levandule je nektar v okolíku uložený mělce, prakticky na povrchu. A právě to je klíčové, sršně a vosy mají krátký sosák a z hlubších květů jednoduše nedosáhnou.

Studie publikovaná v časopise Arthropod-Plant Interactions přímo dokládá, že fenykl je taková malá „hmyzí stanice“, kterou pravidelně navštěvují sociální vosy, včely, čmeláci, pestřenky i brouci. U kmínu je důkaz méně přímý: výzkum tureckých entomologů ukázal, že kmín patřil mezi atraktivnější miříkovité pro blanokřídlé vosy z čeledi lumkovitých, ale konkrétní data přímo pro sršeň obecnou chybí. Mechanismus je nicméně stejný: mělký nektar, otevřený květ, silný květní pach.

A právě vůně hraje překvapivě důležitou roli. Výzkum zveřejněný ve Frontiers in Ecology and Evolution prokázal, že sociální vosy vyhledávají nektarodárné rostliny kombinací čichových a vizuálních signálů; samotný vzhled květu nestačí, ale vůně v kombinaci s ním funguje jako navigace. Fenykl s jeho výrazným anýzovým aroma je v tomhle ohledu těžký kalibr.

Skutečná chyba: všechno na jednom místě

Kvetoucí bylinky samy o sobě hnízdo nezaloží a sršeň k vám nepřestěhují. Sršeň obecná hnízdí v dutých stromech, na půdách, ve stodolách nebo stěnových dutinách, potřebuje krytý prostor, ne záhon. Co ale záhon u terasy udělá, je dramatické zvýšení počtu dělnic, které oblast pravidelně navštěvují.

Chyba je součtová. Vzniká, když se v jedné zóně zahrady nakumuluje:

• kvetoucí miříkovité bylinky (fenykl, kmín, kopr),
• spadané nebo přezrálé ovoce pod stromy,
• jídelní stůl se sladkými nápoji a zbytky,
• venkovní osvětlení svítící celou noc.

Každý z těchto prvků sám o sobě přitáhne pozornost. Dohromady vytvoří zónu, kde se člověk se sršní potkává denně, a po setmění i vícekrát. University of Maryland doporučuje přejít na pohybová čidla místo stálého venkovního světla, protože noční osvětlení sršně a vosy aktivně láká.

Přesný metrový odstup, od kterého je záhon „bezpečný“, žádný kvalitní zdroj neuvádí. Praktická hranice je obytná zóna zahrady: terasa, vchod, dětský koutek, gril, hlavní průchozí cesta. Pokud kvetoucí fenykl stojí na vzdáleném okraji pozemku, riziko konfliktu výrazně klesá.

iZdroj fotografie: Foto: Alabama Extension / Creative Commons / CC BY-SA

Srpen až říjen: kritické okno

Sršeň obecná má jasný sezónní rytmus. Královny zakládají hnízda na jaře, přes léto kolonie roste a největšího počtu dělnic dosahuje v druhé polovině srpna a v září. V září se navíc objevují samci a budoucí královny, kteří opouštějí hnízdo a hledají potravu na vlastní pěst. Dělnice mohou létat ještě v říjnu, výjimečně i začátkem listopadu.

Právě v tomto období se mění i jídelníček. Zatímco na jaře a v první půlce léta dělnice loví hlavně hmyz pro larvy, ke konci sezóny přecházejí na cukerné zdroje: nektar, stromovou mízu, medovici a spadané ovoce. Fenykl kvete typicky od července do září, tedy přesně v době, kdy je poptávka po cukru nejvyšší. Časová shoda není náhoda. Je to důvod, proč se problém projeví právě v druhé polovině léta, a ne v květnu.

Co s tím: přesunout, ne vytrhat

Plošné odstraňování fenyklu nebo kmínu ze zahrady nedává smysl. Obě bylinky jsou cenné v kuchyni i jako součást biodiverzity, přitahují včely, čmeláky, pestřenky a desítky dalších užitečných druhů. Podle nás je rozumnější přístup zahradní zonace:

• Kvetoucí miříkovité přesuňte na okraj pozemku, pryč od terasy a vstupu do domu.
• Spadané ovoce sbírejte denně, zvlášť v srpnu a září.
• Venkovní světla omezte na pohybová čidla nebo je přepněte na teplé žluté spektrum.
• Jídlo a sladké nápoje na terase zakrývejte a zbytky ihned sklízejte.
• Odpadkové koše s organickým odpadem umístěte co nejdál od posezení.

Pro domácnosti s prokázanou těžkou alergií na vosí jed má smysl přísnější režim: kvetoucí miříkovité v obytné zóně úplně vynechat a případné hnízdo v okolí domu nechat odstranit profesionálem.

Sršeň obecná: soused, ne vetřelec

Sršeň obecná je v Česku domácí druh evidovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny napříč republikou. Nejde o exotického vetřelce, na rozdíl od invazní sršně asijské, jejíž první nálezy u nás AOPK teprve mapuje. Mimo bezprostřední okolí hnízda se sršeň obecná chová nekonfliktně. Problém nastává, když ji člověk překvapí, přimáčkne nebo se přiblíží ke vchodu do hnízda.

Při setkání platí jedno pravidlo: klid. Nemávat, nesekat, pomalu ustoupit. Po bodnutí rychle opustit místo, žihadlo může uvolnit chemický signál, který přivolá další jedince.

Největší zahradnická chyba letošního léta nebude špatně zvolená odrůda rajčat. Bude to kvetoucí fenykl metr od grilu, pod kterým leží tři spadaná jablka a nad kterým svítí lampa až do půlnoci.