Tři zahradní rostliny mohou odpuzovat klíšťata a zároveň lákat včely

Zní to jako zahradnický ideál, vysadit pár keříků a vyřešit dvě věci najednou. Jenže mezi laboratorním testem esenciálního oleje a živým záhonem u terasy je propast. Rešerše dostupných studií ukazuje, že nejsilnější data má šanta kočičí ve formě extraktu.

Co říkají studie a co z toho plyne pro záhon

Nejpřesvědčivější vědecká data z této trojice patří šantě. Studie publikovaná v roce 2022 testovala extrakty z Nepeta cataria a prokázala 100% odpuzení klíšťat při 20% koncentraci. Klíčovou látkou jsou izomery nepetalaktonu, jejichž roli potvrdila i novější práce z roku 2025. Háček: šanty prodávané v českých hobby marketech bývají často zahradní kultivary Nepeta × faassenii, tedy příbuzný, ale ne totožný druh. Předpokládat u nich automaticky stejný efekt by bylo předčasné.

U rozmarýnu existuje terénní experiment: botanický přípravek s 10 % rozmarýnového oleje po postřiku zamořených ploch nezachytil klíšťata po dobu dvou týdnů. Silný výsledek, ale opět jde o formulaci, ne o keř u vchodu. U levandule je situace nejslabší: při nízké koncentraci oleje (1 %) je efekt zanedbatelný, při 30 % výrazný. Živá rostlina uvolňuje silice do okolí v množství, které se s laboratorní dávkou nedá srovnávat.

Proč je stejná vůně pro včely pozvánkou

Paradox má jednoduché vysvětlení. Klíšťata reagují na těkavé silice v listech a stoncích, ty je odpuzují. Včely, čmeláci a motýli míří na květy, kde hledají nektar a pyl. Rozmarýn kvete už od předjaří a Royal Horticultural Society ho řadí mezi rostliny vhodné pro opylovače. Levandule patří mezi nektarově nejbohatší trvalky v mírném pásmu a její dlouhé kvetení od června do srpna živí celé spektrum hmyzu. Šanta kvete rovněž dlouho, často od května do září, a v programu RHS Plants for Pollinators má pevné místo.

Jedna rostlina tedy může současně vonět „špatně“ pro klíště a „skvěle“ pro včelu. Nejde o rozpor, jde o dvě různé části téže rostliny.

iZdroj fotografie: Foto: Pixnio

Kam vysadit a co ještě udělat

Samotný záhon klíšťata ze zahrady nevyžene. Podle ČHMÚ se klíšťatům daří ve vlhkých, stinných a zarostlých částech pozemku, právě tam, kde rozmarýn ani levandule neporostou. Největší smysl proto dává vysadit aromatickou trojici tam, kde se lidé skutečně pohybují:

• U terasy a posezení – slunné, suché místo vyhovuje rostlinám i prevenci.
• Podél cest a vstupu do zahrady – voňavá linie na rozhraní udržované a divoké části.
• Kolem dětského hřiště nebo pískoviště – v kombinaci se štěrkovým nebo mulčovým pásem.

Tick Management Handbook doporučuje soustředit údržbu na takzvané zóny s vysokým pohybem osob: častěji sekat trávník, odstraňovat listí a vysokou vegetaci kolem domu a vložit suchý pás mezi trávník a zarostlou část. Plošné „oholení“ celé zahrady nemá oporu v podkladech a zbytečně poškodí přirozené útočiště užitečné fauny.

K osobní ochraně zůstávají nejúčinnější registrované repelenty: DEET, pikaridin nebo IR3535 na kůži, permethrin na oděv. Kontrola těla po návratu z rizikových míst je stále základ. Voňavý záhon je doplněk, ne náhrada.

Kde koupit a za kolik

Všechny tři rostliny jsou v Česku běžně dostupné. V hobby marketech typu Hornbach najdete:

Ceny se mění podle sezóny a velikosti sazenice. Za pár stovek korun lze osázet celý okraj terasy, a i kdyby repelentní efekt živých rostlin byl jen mírný, pořád dostanete sucho- a sluncomilné trvalky, které kvetou měsíce a živí opylovače.

Klíšťata v Česku začínají být aktivní od března, vrchol přichází v květnu a červnu, druhá vlna na podzim před prvními mrazy. Právě teď je čas zasadit voňavou linii u terasy, a zároveň zkontrolovat, jestli kolem domu není stinný, vlhký kout, kde se klíšťatům žije líp než vám.