Horkovzdušné fritézy jsou stále populárnější. Jejich výhody závisí na způsobu používání

Čísla jsou jednoznačná: v Německu se podle dat NIQ citovaných agenturou dpa prodalo v roce 2025 celkem 5,8 milionu horkovzdušných fritéz. Oproti 1,3 milionu v roce 2019 je to víc než čtyřnásobek. Dubnový průzkum YouGov z roku 2026 posouvá penetraci na 47 % domácností, přičemž 65 % uživatelů sahá po přístroji minimálně jednou týdně.

Malá trouba, ne zázračný stroj

Horkovzdušná fritéza není žádná revoluční fyzika. Technicky jde o miniaturní horkovzdušnou troubu s menším vnitřním prostorem, rychlejším náběhem teploty a agresivnějším prouděním vzduchu kolem jídla. Právě ten malý objem je klíčový: vzduch se ohřeje za zlomek času, který potřebuje klasická trouba, a intenzivněji opracuje povrch. Výsledkem je křupavá kůrčička na kuřecím stehně nebo hranolcích, s minimem oleje.

Jenže co funguje u dvou porcí hranolků, přestává fungovat u plného plechu pro čtyřčlennou rodinu. Stiftung Warentest ve svém testu dvaceti přístrojů z roku 2024 záměrně testoval malé i velké porce hranolků zvlášť, protože naplnění koše zásadně mění výsledek. Přeplněný koš znamená nerovnoměrné propečení, delší čas a ztrátu hlavní výhody, tedy rychlosti.

Kde šetří čas i peníze, a kde ne

Britská spotřebitelská organizace Which? změřila konkrétní rozdíly v laboratoři:

U kuřete ušetříte přes polovinu energie a téměř půl hodiny. U hranolků je poměr ještě výraznější. Energy Saving Trust doplňuje, že u 600gramové porce kuřecího prsíčka vychází horkovzdušná fritéza levněji než elektrická trouba, ale výslovně dodává, že pro větší skupiny a vaření do zásoby je trouba výhodnější.

Pravidlo je prosté: jedna až dvě porce, krátká příprava, jídlo, které těží z křupavého povrchu, tady horkovzdušná fritéza vyhrává. Jakmile musíte dělat dvě nebo tři dávky po sobě, úspora mizí a trouba začíná dávat větší smysl.

Zdravější? Záleží na detailech

Nejčastější marketingový argument zní: méně oleje, méně kalorií, zdravější jídlo. První dva body platí, oproti klasické olejové fritéze skutečně potřebujete jen zlomek tuku. Třetí bod je složitější.

Starší tvrzení o až 90% snížení akrylamidu, které koluje i v médiích, novější výzkumy nepotvrzují tak jednoznačně. Studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition zjistila u domácích bramborových hranolků z horkovzdušné fritézy průměrně nejvyšší hladiny akrylamidu ze tří testovaných metod, byť rozdíly nebyly statisticky významné. Jiná studie ze stejného časopisu naopak při kontrolovaném nastavení naměřila snížení až o 47 % oproti fritování v oleji. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) pak u hranolků při srovnatelném stupni zhnědnutí naměřil nejnižší akrylamid v troubě.

Co z toho vyplývá? Výsledek závisí na teplotě, době přípravy, stupni zhnědnutí i předúpravě surovin. Namočení brambor před přípravou hladiny akrylamidu prokazatelně snižuje, bez ohledu na metodu. Automaticky „zdravější“ horkovzdušná fritéza není, ale při rozumném zacházení může být lepší volbou než hrnec plný rozpáleného oleje. Český dTest k tomu střízlivě dodává, že i u horkovzdušných fritéz platí střídmost a vyváženost stravy.

Česko: etablovaný trh bez přesných čísel

Přesné procento českých domácností s horkovzdušnou fritézou se veřejně nedohledá. Nepřímé signály ale mluví jasně: dTest konstatuje, že si horkovzdušné fritézy „vydobyly v českých domácnostech pevnou pozici“, Heureka eviduje stovky modelů a v českých řetězcích se objevují produkty cílené přímo na tento spotřebič, od koření MAGGI Air Fryer v Tescu po speciální pečicí papíry v Kauflandu.

Německo je v tomto ohledu dál: YouGov tam za rok 2025 odhaduje obrat produktů navázaných na horkovzdušné fritézy na zhruba 470 milionů korun. Český trh je menší, ale směr je stejný.