Půvabná denivka (Hemerocallis) připomíná na první pohled lilii. Ovšem zatímco její známější sestřenice má pověst poměrně náročné krásky, denivka se spokojí jen s málem. Musíte se však smířit s jednou věcí – každý její květ vydrží pouze jeden den. Od toho také dostala svůj název. Původně byly tyto trvalky k dostání jen ve žluté barvě, díky šlechtění si však dnes můžeme dopřát i množství jiných barev a kombinací.
Vybírejte podle vzrůstu i doby květu
Pokud chcete tyto květiny obdivovat v době jejich největší krásy, vydejte se za nimi v červenci – v ČR má například velkou sbírku denivek Botanická zahrada hl. m. Prahy (Praha-Troja) nebo zoologická zahrada v Ostravě. Ovšem na trhu existují i denivky kvetoucí v jiných obdobích. Ty rané vás potěší svou krásou už v květnu, pozdní se o své místo na slunci hlásí naopak ještě v srpnu.
Kombinací více kultivarů si tak můžete zajistit efektní podívanou po celé léto. Vybírejte je však také podle výšky. Ty nejnižší dorůstají sotva 50 centimetrů, malokvěté se střední výškou pak 90 centimetrů (průměr květů nabídnou okolo 10 cm) a velkokvěté se pochlubí výškou přes metr a průměrem květů až 18 centimetrů. Není tedy problém s nimi osadit jak obrubu, tak i střed záhonu.
Denivka žlutá není jedinou možností
Rod denivek zahrnuje množství druhů. U nás se však nejčastěji pěstuje a šlechtí denivka žlutá (Hemerocallis lilioasphodelus, syn.: Hemerocallis flava (L.) L.), jež má svůj původ někde v jižní Evropě. Díky šlechtění je však dnes dostupná i v oranžové, bílé, fialové nebo třeba temně rudé barvě. A výjimkou samozřejmě nejsou ani částečně plné květy nebo ty s více barvami.
Je pěstování denivky náročné?
Jde o velmi vytrvalé květiny, takže si dobře rozmyslete, kde je vysadíte. Zbavit se jich totiž opravdu není snadné. Stačí jim polostinné místo s výživnou humusovitou půdou, ovšem porostou i na plném slunci, pokud si na ně čas od času vzpomenete se zálivkou. Potřebují jen mulčování, odplevelování a pravidelné hnojení organickým hnojivem (nejlépe každé 2–3 týdny).
Přibližně po pěti letech je pak vhodné husté trsy rozdělit a zajistit tak, že jejich středy nebudou zahnívat a poskytovat prostor pro přežívání nejrůznějších škůdců. Dělení trsů je jednoduché, není třeba být nijak zvlášť opatrný. Poradit si lze i s obyčejným rýčem. Rostliny pak vysaďte na vhodné stanoviště. A kdy je vhodná doba? Nejlépe v létě po odkvětu nebo na podzim.
Několik zajímavostí o těchto kráskách
Nelekejte se, pokud budou denivky první rok po výsadbě vypadat neduživě. Je zcela běžné, že během prvního roku soustředí své síly do tvorby kořenů a kvetou jen málo nebo vůbec ne. Pro lepší efekt doporučujeme se prvních květů vzdát a odstřihnout je nůžkami ještě ve stádiu poupat. Odměnou vám budou lépe zakořeněné a vitálnější rostliny.
Někdy se také můžeme dočíst, že je denivka jedlá. To je v zásadě pravda, ovšem platí to jen pro její poupata. Ta se používají převážně ve vietnamské kuchyni. A to buď syrová do salátů, nebo s nějakou náplní. V takovém případě se smaží, podobně jako například cuketové květy ve Středomoří. Stačí je naplnit sýrem, obalit ve vajíčku a strouhance a opéct. Chutnají jemně kořeněně, ale pozor! Jsou také velmi křehká.
S čím kombinovat denivky
Protože kvetou jen po část léta, budou jim více než jednodruhová výsadba slušet šikovně zvolené kombinace. Nejlépe jim prospívá sesazení s jarními květinami, s nimiž si navzájem nekonkurují. K ruce si tak můžete vzít třeba šafrány (Crocus), narcisy (Narcissus), sněženky (Galanthus), řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris), tulipán pozdní (Tulipa tarda) nebo hybridní tulipány (Tulipa), bledule (Leucojum) apod.
Skvěle vám poslouží také talovíny (Eranthis), modřence (Muscari), ladoňky (Scilla), bramboříky (Cyclamen) nebo sasanky, jako je sasanka hajní (Anemone nemorosa) či sasanka vábná (Anemone blanda). Zatímco se budou jarní květiny ukládat ke spánku, denivky začnou nabírat na síle a brzy vás potěší i prvními květy. Skvěle jim to sluší také s pestrolistými bohyškami (Hosta).