Hnědé skvrny, zaschlé konce listů, žloutnutí: Rozpoznejte signály, které vám rostliny dávají. Prozradí vám, co jim chybí ve výživě

Aby byly naše rostliny vždy silné a zdravé, potřebují ty správné živiny, jako je dusík, fosfor a draslík (NPK). Všechny tyto prvky jsou přirozeně přítomné ve vodě, půdě a vzduchu, ne vždy se však dokážou k našim zeleným svěřencům dostat v potřebném množství. Pokud tedy v nějakém ohledu zanedbáme výživu (třeba špatně zvoleným hnojivem), problémy na sebe nenechají dlouho čekat. A co si s nimi počít?

Žloutnutí listů má dvě příčiny

Jde o nejběžnější projev nedostatku hnojení, na který můžeme narazit. Říká se mu také „chloróza“. Při pěstování venku může být způsobena také nedostatečnou zálivkou nebo těžkou půdou. Pokud jsme však schopni tyto faktory eliminovat, pak zbývá jen špatná výživa. A jaké minerály jsou ve hře?

• Nedostatek dusíku (N)
• Nedostatek draslíku (K)

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak vypadá nedostatek dusíku u rostlin

Postup žloutnutí je velmi charakteristický. Listy začínají barevně přecházet od světle zelené postupně až do žluté, přičemž tento proces začíná v dolních částech rostliny. Pokud dusík nedodáme, začínají postupně hnědnout a opadávat. Dalším varovným signálem je i příliš pomalý růst rostlin během vegetačního období, ten obvykle žloutnutí listů předchází. Vyplatí se tedy sáhnout po přírodních prostředcích s dusíkem.

Nedostatek draslíku (K) a jeho projevy

Naopak příznaky nedostatku draslíku se zpravidla jako první objevují na starších listech, ale ne vždy. Postupně žloutnou, hnědnou nebo vypadají na okrajích jako spálené. Potíže začínají v horní části rostliny a teprve později se přesouvají níže. Ale pozor na záměnu. Spálené okraje listů totiž mohou v některých případech vypadat podobně jako popáleniny od použití příliš velkého množství živin. Než aplikujete draslík, tuto možnost pro jistotu vylučte.

iZdroj fotografie: Flickr

Žluté listy se zelenými žilkami

Pokud vás postihne tento typ chlorózy, pak je ve hře nedostatek železa. Začíná na nových listech a zpočátku má podobu žlutého pruhu, který se postupně rozšiřuje. Rostlinná pletiva jsou jasně žlutá (mohou se jevit i jako téměř bílá). I když to na první pohled vypadá hrozivě, dobrou zprávou je fakt, že časem může každý poškozený list zase zezelenat a vzpamatovat se. Ovšem léčbu železem musíte začít včas.

Pokroucené listy ukazují na měď

Jestliže se listy na okrajích kroutí a nedokážou získat žádoucí tvar ani po úplném rozvinutí, zaměřte se na nedostatek mědi. K tomu dochází především ve chvíli, kdy má zemina, v níž je rostlina zasazena, špatné pH. V takovém případě nedokáže minerály vstřebávat ani ve chvíli, kdy jich má okolo sebe dostatek. Přesaďte ji tedy do nového substrátu a poté aplikujte přípravky se snadno vstřebatelnou mědí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Listy pokryté drobnými hnědými skvrnami

Obvykle považujeme něco podobného za příznak napadení nějakými škůdci, ale nemusí tomu tak být. Malé hnědé skvrny mohou být rovněž projevem nedostatku molybdenu. Ten sice nebývá ve výživě rostlin nijak protežován, ovšem zcela jistě v ní má i on své místo. Nedostatek molybdenu se nejdříve projevuje v koncových částech listu, později postupuje dále. Na vině bude opět špatné pH půdy, proto ji raději vyměňte.

Jak vypadá přebytek živin při hnojení

Je-li něco ve výživě špatně, na růstu rostlin to rychle poznáme. Zatímco nedostatek živin se obvykle projevuje zakrslým růstem nebo nedostatkem kvetení, jejich přebytek vypadá mnohem nespecifičtěji. Nejviditelnějším příznakem této výživové nerovnováhy je žloutnutí a také nepravidelný růst rostliny a rozdílná velikost jejích listů. Ty starší se navíc obvykle potýkají s hnědými skvrnami a zaschlými okraji.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ovšem je-li ve hře žloutnutí listů (bez výrazně zbarvených žilek), signalizuje problém kvetoucích rostlin, které by rády přešly z fáze vegetativního růstu do období aktivního kvetení, ale kvůli nedostatku některých živin nemohou. Ne vždy jde však nutně o vodu. Nezapomeňte na to, že u některých květin je žloutnutí listů v posledních týdnech kvetení (nebo těsně po něm) zcela normální. A totéž platí pro postupné zasychání spodních zelených částí.

Jak se vypořádat s přehnojením

Máte-li dojem, že je vaším problémem právě přehnojení, pokuste se to vyřešit co nejrychleji. Bez odkladu proto propláchněte půdu čistou vodou s neutrálním pH. O několik dní později aplikujte malé množství hnojiva, ale tak, abyste nepřekročili polovinu doporučené dávky. Doporučujeme také odstranit několik horních centimetrů půdy, kde bývá koncentrace živin nejvyšší. Dokážete tak částečně substrát „resetovat“. Daří se vám pěstování, nebo naše rady využijete?