Pěstování červené řepy má svá pravidla: Když se dodrží, výsledkem budou sladké bulvy plné vitamínů

Těžko si na zahradě vypěstovat zdravější plodinu, než je červená řepa. Její bulvy obsahují spoustu vitamínů, minerálů a jiných zdraví prospěšných látek. Navíc skvěle chutnají, a to jak v čerstvé, tak tepelně upravené podobě. Pěstování červené řepy není náročné, má však svá pravidla. Klíčem k úspěchu je příprava na výsev, vhodné stanoviště i následná zálivka. Pokud tyto klíčové body nepodceníte, odměnou vám bude bohatá sklizeň přírodního všeléku.

Jak na správný výsev červené řepy

Správný způsob výsevu je u červené řepy polovinou úspěchu. Výsev je nejlepší provádět od poloviny dubna do konce května, nikdy ne dříve, neboť řepa je citlivá na mráz. Můžete ji vysévat postupně co týden či dva a později tak sklízet průběžně. Před samotným výsevem semínka řepy namočte, rychleji pak vyklíčí. Semena vysévejte do hloubky 3 – 4 cm, v řádcích vzdálených 30 – 40 cm. Poté řádky přihrňte, opatrně je přišlápněte a zalijte. Můžete je také přikrýt bílou netkanou textilií.

Řepa si potrpí na sousedy

Červená řepa není náročná na půdu, vadit jí bude jen velmi kyselá. Příliš kyselé půdě zabráníte, pokud ji na podzim vyvápníte. Zapomeňte na hnojení před výsevem, to řepa nemá ráda. Do půdy před setím ale můžete zapracovat vyzrálý kompost a dřevěný popel. Nevysévejte ji na stejné místo jako v loňském roce. Na vývoj bulev budou mít vliv i plodiny pěstované v blízkosti řepy. Takovými vhodnými sousedy jsou cibule, pórek nebo okurky. Naopak uškodit by řepě mohly brambory, fazole, špenát nebo mangold.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zálivka a hnojení hraje roli

Jakmile rostlinky vzejdou, je čas na jejich protrhání, aby měly dostatek místa a bulvy se vyvíjely rovnoměrně. Vystačí protrhat na vzdálenost 8 – 10 cm. Zálivku provádějte pravidelně první měsíc po vysetí, později jen v případě velmi suchého počasí. Řepě můžete přilepšit i správným přihnojováním. To provádějte v době, kdy mají rostlinky zhruba deset lístků, a poté při uzavírání porostu – nejprve když se dotýkají listy rostlin v řádku a poté když se začnou dotýkat i mezi řádky. Ideální pro to bude vyzrálý kompost nebo kopřivový výluh.