Mrkev je na ty správné živiny poměrně náročná – není tedy divu, že zahrádkáři v jejím případě často sahají po univerzálních hnojicích směsích. Ne vždy je to však třeba. Skvěle ji vyživíte i z domácích zdrojů – pomůže vám jód a bramborové slupky. Stačí jen vědět, jak je správně nakombinovat a použít. Není na tom vůbec nic těžkého.

Jak hnojit mrkev jódem a slupkami

Usušte slupky na radiátoru nebo v troubě a pak je v mixéru nebo mlýnku na maso rozdrťte na mouku. Pak už jen stačí ji rozprášit na zeminu kolem rostlin a zalít jódovou zálivkou (postačí 5 kapek na 10 litrů vody). Nic víc není třeba. Pokud vám bramborový prášek zbude, nevyhazujte ho. Je možné ho uskladnit, ideálně v plátěných pytlících.

Tohle šikovné, a přitom extrémně levné hnojivo z bramborových slupek ovšem nemusíte používat jen na mrkev. Skvěle se podle webu TakToJeNášSvět hodí třeba i na okurky, melouny, dýně a cukety. Ovšem jen správné hnojení nestačí – pohlídat si musíte i optimální podmínky. Jak už Chalupáři-Zahrádkáři radili, mrkvi se nejlépe daří, když roste trochu ve stínu. Každodenní úpal na exponovaném místě zahrady jí rozhodně nesvědčí – na to pamatujte.

Dodržení přesných zásad přinese letos rekordní sklizně zeleniny. Jedna mrkev může váži až deset kilogramů

Jak hnojit mrkve popelem

Asi měsíc před sklizní mrkve však už není používání jódu vhodné, proto můžete toto hnojivo nahradit osvědčeným výluhem z dřevěného popela. Nejlepší poměr je přibližně 1 šálek popela na 4 litry vody. Směs nechte odstát a popel usadit na dně. Poté můžete přelít čistý výluh do jiné vhodné nádoby (vyhněte se kovu, mohl by zničit některé prospěšné látky).

iZdroj fotografie: Pixabay

Výluh z dřevěného popela je možné použít jako tekuté hnojivo nebo postřik na listy rostlin (v takovém případě ho ještě trochu nařeďte a přeceďte), a to nejlépe každých 14 dní až do konce plodného období. A na obávané mšice použijte česnek, jak radí web iReceptář (jeho účinky může ještě zesílit použití octa a máty, jak už Chalupáři-Zahrádkáři také radili).