Vypadal jako skleněná cetka z blešáku. Žena ho léta nechávala v krabičce, než jí v aukční síni řekli, že drží diamant za 40 milionů

Když v červnu 2021 dorazila do severoanglické aukční síně Featonby’s v Houghton-le-Spring igelitová taška plná starých šperků, aukcionář Mark Lane ji vysypal na stůl a začal třídit. Jeden velký čirý kámen zasazený v prstenu odložil stranou, protože vypadal jako kubická zirkonie, jakou prodávají obchodní řetězce za pár liber. Dva, možná tři dny tam ležel bez povšimnutí. Pak kolega navrhl zkusit ruční tester. Přístroj změřil tepelnou vodivost kamene a výsledek aukcionáře přinutil sednout si. Držel v ruce přírodní diamant o hmotnosti přes 34 karátů.

Proč i obrovský diamant dokáže zmást i profesionála

Kubická zirkonie, moissanit a další simulanty napodobují optické vlastnosti diamantu natolik věrně, že pouhé oko, a to i cvičené, selhává. GIA ve svém edukativním materiálu výslovně varuje: domácí testy z internetu, jako škrábání skla nebo dýchání na kámen, bývají zavádějící a mohou šperk poškodit. Rozhodující slovo má vždy laboratoř.

Ruční diamantový tester, který ve Featonby’s nakonec vytáhli, funguje jednoduše. Zahřátá kovová špička se přiloží ke kameni a přístroj vyhodnotí, jak rychle materiál odvádí teplo. Diamant vede teplo výrazně lépe než sklo i zirkonie. Podle IGI ale ani tento nástroj spolehlivě nerozliší přírodní diamant od laboratorně vypěstovaného; k tomu je zapotřebí spektroskopie a certifikační laboratoř.

Lane proto kámen odeslal partnerské firmě Swan & Co do londýnské čtvrti Hatton Garden a odtamtud dál do Antverp. Tam ho přijala laboratoř HRD Antwerp, jedna z předních světových certifikačních autorit. Výsledek: 34,19 karátu, brus round brilliant, barva H, čistota VS1, trojité hodnocení excellent za brus, symetrii i leštění. Na girdle kamene přibyl laserový nápis.

Jak obří je 34karátový kámen: srovnání s běžnými i legendárními brilianty

Průměrný centrální kámen zásnubního prstenu v americkém průzkumu portálu The Knot váží 1,8 karátu. „The Secret Stone“, jak svůj nález ve Featonby’s pokřtili, je tedy zhruba devatenáctkrát těžší. Hmotností se už přibližuje slavným historickým drahokamům: drážďanský zelený diamant Dresden Green váží 41 karátů, legendární Hope Diamond 45,52 karátu. Kámen z Houghton-le-Spring patří do kategorie, kde se jednotlivé kusy po celém světě počítají na desítky.

Odhadovaná aukční cena se v britských médiích pohybovala kolem dvou milionů liber. Aukce byla naplánovaná na 30. listopadu 2021 a příběh obletěl svět; ITV, The Independent, NDTV i desítky dalších redakcí ho převzaly během pouhých tří dnů od 29. října 2021.

Hodnotu šperku neurčí oko, ale přístroj, a v Česku to stojí od 250 korun

Poučení z celé kauzy je ryze praktické: čirý kámen bez průvodní dokumentace může klidně desetiletí ležet v šuplíku, protože vizuálně splývá s levným imitátem. Kdo doma vlastní starší rodinné šperky nejasného původu, nemusí přitom cestovat do Antverp.

V Česku existuje několik dostupných cest k ověření:

• Puncovní úřad v Praze provozuje gemologickou poradnu pro veřejnost; ústní konzultace je bezplatná.
• Česká gemologická laboratoř (ČGL) nabízí jednoduché určení kamene za 250 Kč, diamantový certifikát od 800 Kč a certifikaci hotových šperků včetně osazených kamenů.
• GLI v Plzni vystaví protokol o diamantu za 690 Kč a plný certifikát za 1 690 Kč; testuje volné kameny od 0,20 karátu a osazené od průměru 1,8 mm.

GIA připomíná, že drtivá většina diamantů v jemném šperku váží karát nebo méně. Nález třicetičtyřkarátového briliantu v tašce se starými přívěsky je extrém. Přesto: investice několika set korun do odborného posouzení podezřelého kamene představuje riziko, které se vyplatí podstoupit vždy.

Co dělat (a hlavně nedělat), když doma narazíte na podezřelý kámen

Internetové rady typu „škrábněte sklo“ nebo „podržte nad plamenem“ mohou šperk nenávratně znehodnotit. GIA doporučuje jediný spolehlivý postup: kámen oddělit od ostatní bižuterie, nafotit ze všech stran, sepsat vše, co o jeho historii víte, a odnést ho k nezávislému gemologovi nebo do certifikační laboratoře.

Právě absence tohoto kroku udržovala „The Secret Stone“ v anonymitě. Dokud se kámen nedostal pod tester a následně pod spektroskop, existoval jen jako nenápadný čirý oblázek v prstenu, který nikdo nebral vážně.

Příběh, který obletěl svět, a nesrovnalosti, které přišly o dva roky později

Mediální verze z října 2021 vyprávěla o anonymní sedmdesátileté ženě, která kámen údajně koupila na jednom z britských car boot sales (venkovních blešáků) a léta ho nosila jako bižuterii. Přesné místo nákupu ani zaplacená částka se v žádném z dohledaných zdrojů neobjevují. Přímý citát údajné majitelky rovněž chybí; emoce „obrovský šok“ popisovala ve skutečnosti aukční síň a sekundární média.

Zásadní obrat přinesl 15. leden 2024. Oborový portál IDEX Online zveřejnil informaci, že Mark Lane u soudu přiznal, že příběh o anonymní majitelce byl vymyšlený kvůli publicitě. Kámen měl podle tohoto zdroje patřit dealerovi z Antverp, který ho po mediální vlně požadoval zpět. Doloženou finální prodejní cenu se nepodařilo dohledat a aukce v původně plánované podobě zřejmě neproběhla.