Svůj název dostal mečík (Gladiolus) nejspíš podle svých tenkých listů, jež se na konci zužují do špičky, ovšem znát ho můžete také jako gladiolu. A rozhodně nejde jen o šlechtěné rostliny vhodné na záhony. V naší přírodě roste kupříkladu divoký mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), který je zákonem chráněný. Jak ale mít mečíky na zahradě v té nejlepší formě? Začněte správnou výsadbou.
Příliš chladná půda mečíkům nesvědčí
V teplých oblastech platí, že se hlízy mečíků mohou na záhony vysazovat už na konci dubna. Velmi záleží na teplotě půdy. Pokud budou mečíky svěřeny zemi s teplotou nižší než 8 °C, jednoduše neporostou. Jsou to totiž pořádně teplomilní krasavci. Tři týdny před výsadbou bychom také měli nechat hlízy správně naklíčit.
To provedete jednoduše – stačí je vynést ze sklepa do teplé místnosti, pořádně je protřídit (všech nemocných nebo neduživých se zbavte) a nechat tři týdny v klidu. Jsou vhodné také pro předpěstování, jestliže máte k dispozici vyhřívaný skleník. V takovém případě lze hlízy vysazovat klidně už v únoru.
Kde se bude mečíkům líbit nejvíce
Pokud jim zajistíte slunné místo chráněné před větrem, pokvetou vám vděčně a vytrvale téměř bez jakékoliv další péče. Preferují jílovitou nebo písčitou půdu s dobrou propustností a zásobou živin. Ty zajistíte, když na každý metr čtvereční nasypete směs, která se bude skládat z 15 gramů superfosfátu, 15 gramů dusičnanu amonného a 30 gramů sulfidu draselného. Vhodné je i přidání dřevěného popela.
A jak hluboko hlízy sázet? U těch velkých to bude 10–15 centimetrů, u menších postačí 8–10 centimetrů. Vzdálenost deseti centimetrů je minimum, mezi řádky pak nechte rovnou 25 centimetrů. Už za jeden nebo dva týdny by se měly objevit první klíčky. Do té doby záhon nezalévejte, později postačí mírná zálivka. Další péče o mečíky je pak už nenáročná.