Pěstujte podzimní vřesy jako botanický profík. Vykouzlí vám úsměv i v chladných měsících a nevyžadují extra péči

Vřes a vřesovec si jsou velice podobní. Oba krášlí zahradu svými narůžovělými květy i na podzim. Díky nenáročnosti si je můžete na záhonku vypěstovat i vy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Vřes (Calluna) a vřesovec (Erica) jsou trvalky kvetoucí až do podzimu. Patří do čeledi vřesovcovité (Ericaceae), rostliny si jsou tedy blízce příbuzné. Jejich květy mají velice podobný tvar i barvu, která se pohybuje od bílé přes růžovou až po fialovou. Rozdíly ale můžeme najít v začátku kvetení. Vřesovec kvete již od jarních měsíců, kdežto vřes rozkvétá až koncem léta.

Vřesy prosperují v kyselém prostředí

Pro správný růst vřesy potřebují dostatečně propustnou a kyselou půdu s hodnotou pH 5,5 až 6. Zeminu s těmito vlastnostmi můžete buď koupit, nebo si ji sami namíchat z borové hrabanky a písku. Skvělou volbou je také odplozený substrát pro pěstování žampionů. Ten není třeba jakkoli hnojit. Zálivku jim dopřávejte přiměřenou a v případě hnojení používejte pouze hnojiva bez obsahu vápníku.

Zdroj fotografie: Pxfuel

Dále vyžadují slunné stanoviště, v jiném by totiž měly problém s tvorbou květů. Skvěle se hodí k jehličnanům, azalkám nebo rododendronům. Mezi těmito rostlinami, které mají téměř stejné nároky na půdu, se budou nádherně vyjímat. V průběhu března vřesům prospívá zkrácení přibližně o 1/3. Jednou za tři roky provádějte radikálnější zmlazovací řez.

Daří se jim i v květináči

Jelikož jde o poměrně nenáročné rostliny, můžete je pěstovat i v nádobě. Na její dno umístěte drenáž, kterou zasypte směsí rašeliny a zahradní zeminy, a to v poměru 2 : 1. Poté vsaďte vřesy a na povrch substrátu přidejte vrstvu kůry. Zabráníte tak jeho vysychání. Jestliže budete mít květináče přes zimu umístěné venku, obalte je netkanou textilií, abyste ochránili kořenový systém před mrazem.

Zdroj fotografie: Pxfuel

Vřesovce jsou náchylnější k mrazu

Vřesovce mají téměř stejné nároky na pěstování jako vřesy. Potřebují stejně kyselou půdu, intenzitu zálivky i míru řezu. Jsou ale poněkud náchylnější k vymrzání. S příchodem zimy je proto třeba rostliny přikrýt. Použít můžete např. chvojí, slámu nebo spadané listí. Na trhu se můžete setkat s mnoha druhy těchto kyselomilných rostlin. Jedním z nich je např. vřesovec pleťový, který je často využíván jako náhražka chmele při výrobě piva.

Máte i vy na zahradě vlastní vřesoviště?

Pokud na zahradě vřesoviště ještě nemáte, nebojte se jeho založení. Je to snadné!