Jen málokterý zahradnický trik je tak zajímavý a přitom tradiční, jako právě zakopávání zápalek do květináčů. Tato prastará moudrost, předávaná z generace na generaci, využívá síry obsažené v zápalkách k posílení růstu rostlin a jejich vitality. A také jim poskytuje větší odolnost vůči škůdcům a chorobám. Tajemstvím je obsažená síra, jak informuje web AAzdraví.

Síra: elementární strážce

Jádrem tohoto postupu je síra, kritická živina, která je v tradičních zahradnických postupech až trestuhodně často přehlížena. Když se zápalky vloží do půdy v květináči hlavičkou dolů, síra začne se zeminou interagovat a pomalu uvolňovat své bohatství. Tento minerál následně velmi rychle zvyšuje vitalitu rostlin a nabízí jim (jako bonus) i ochranu před nesčetnými neduhy, které mohou naše botanické přátele sužovat – což potvrzuje i web iReceptář.

Co se žlutými listy lopatkovce: Chce to hořčík a také síran

Ovšem působí také jako strážce, který je chrání před nejrůznějšími půdními škůdci. Jak je to možné? Vytváří totiž prostředí, které je pro tyto nevítané návštěvníky opravdu nepříznivé – a nezáleží na tom zda jde o háďátka, smutnice nebo různé roztoče. Sirky jen bez potíží zlikvidují všechny. Sama jsem je vyzkoušela u mucholapky, na kterou nelze (protože je to masožravka) prakticky žádnou chemii použít. Do 5 dnů byli roztoči pryč.

Praktický průvodce zápalkovou metodou

Pro květináč standardní velikosti si připravte přibližně 10 až 15 zápalek. Klíč však spočívá ve sledování a údržbě. Po třech dnech lze vyjmutím zápalky a kontrolou rozpuštění sirné hlavičky zjistit účinnost tohoto ošetření. Pokud síra zmizela, je čas zápalky obnovit a proces opakovat, dokud nejsou patrné známky obnovy nebo zlepšení stavu rostliny. Pomohou i těm, které jsou doslova na prahu smrti, jak Chalupáři-Zahrádkáři také informovali.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Fosfor a hořčík také pomáhají

Zápalky však při péči o rostliny rozhodně nejsou jednoúčelové; přinášejí totiž do půdy více než samotnou síru. Obsahují totiž i fosfor, který hraje klíčovou roli při vývoji pupenů a plodů. Navíc jemně okyseluje půdu a vytváří tak podmínky, které jsou pro mnohé pokojové rostliny příznivé. A hořčík (který v nich také najdeme) má zase zásadní význam pro syntézu chlorofylu – zeleného barviva nezbytného pro fotosyntézu.