Bílá náprsenka, která se větví až k předním nohám, patří kuně skalní. Ta se zabydluje na půdách, v motorech aut i u kurníků. Krémová skvrna ukazuje na lesní tulačku.
Jsou dvě hodiny ráno, nad stropem ložnice něco dupe a škrábe a ráno visí z okapu chuchvalec skelné vaty. Bezpečnostní kamera u garáže zachytila štíhlou šelmu s dlouhým ocasem. Klíčové je, co má pod bradou. Výrazný bílý „bryndáček“, rozeklaný do tvaru obráceného V a stékající až na přední tlapky, patří kuně skalní, které se lidově říká kuna domácí. Lidské stavby si osvojila tak důkladně, že půdu, stodolu nebo teplý motorový prostor bere jako vlastní doupě. Žlutavá až smetanová skvrna, která končí na hrudi, ukazuje na kunu lesní. Ta patří do zapojeného lesa, lidským sídlům se vyhýbá a v domě se ocitne nejspíš jen náhodou. Pro majitele domu z toho plyne jednoduchý pokyn: bílá náprsenka znamená, že se má okamžitě pustit do prevence.
Bílá, nebo krémová? Podle náprsenky poznáte nezvaného nájemníka
Obě kuny žijí v Česku prakticky všude. Podle metodiky ministerstva životního prostředí a AOPK se kuna lesní vyskytuje v 98,7 % mapovacích čtverců a kuna skalní v 94,4 %. Liší se hlavně tím, kde se cítí doma. Lesní příbuzná se drží korun stromů a dutin v souvislém porostu. Skalní sestřenice obsadila vesnice, předměstí i centra měst.
Rozlišovací znaky shrnuje tabulka:
| Znak | Kuna skalní (Martes foina) | Kuna lesní (Martes martes) |
|---|---|---|
| Náprsenka | čistě bílá, často do V, větví se a sahá na přední nohy | žlutavá až krémová, zůstává na krku a hrudi |
| Čenich | světlejší, do růžova | tmavý až černý |
| Srst | šedohnědá, matnější | tmavší, sytě kaštanová |
| Prostředí | půdy, střechy, stodoly, garáže, auta | zapojený les |
Potíž je v tom, že kuna se zblízka pozoruje špatně. Je aktivní v noci, mrštná a plachá, takže podle jediné siluety prchající přes dvůr se dá určovat jen s obtížemi. Nejspolehlivější svědectví podá fotopast nebo noční kamera, která zvíře zachytí zepředu. Kdo na záznamu uvidí bílou plochu přetékající na pracky, nemusí dál přemýšlet a může rovnou jednat.
Kuna skalní na půdě: rozcupovaná izolace a noční rámus
Kuna skalní vyhledává teplo, klid a dutiny, a podkroví jí nabízí všechno najednou. Vlámský institut INBO v květnu 2026 zveřejnil zprávu o škodách kun skalních na budovách. Za nejzranitelnější místa označil střechy a půdy, zejména dutiny mezi krytinou a vnitřním obkladem. Výzkumníci si všimli i dalšího detailu: skelná vata kuny přitahuje víc než tvrdé izolační desky. Kdo letos chystá rekonstrukci střechy, měl by si to zapamatovat.
Že vám nad hlavou bydlí nevítaný host, prozradí:
- dupání, škrábání a pištění, nejčastěji po setmění,
- pronikavý pach a hromádky trusu,
- vytahaná, slepená nebo rozcupovaná izolace,
- posunutá taška, prohnutá větrací mřížka nebo stopy u okapu,
- zbytky kořisti, peří či skořápky.
Škoda se tím nevyčerpá. Kuna znečišťuje trámy, prokousává kabeláž a porušuje parozábranu. Každý měsíc, kdy se nic nedělá, prodražuje následnou opravu. Kuna se na půdě zabydlí a bez zásahu se obvykle nikam nestěhuje.
Kurník a auto v ohrožení: proč kuna kouše hadice a bere vejce
Kuna skalní je přizpůsobivý všežravec, v jehož jídelníčku převažuje živočišná potrava. Loví hlodavce, ptáky a mláďata, ráda si vezme vejce a proslavila se nájezdy do kurníků a králíkáren. Pokud se dostane mezi nechráněné slepice, skončí noc často krveprolitím, které jednorázově zdecimuje celé hejno. Slabinou bývá jednoduchý háček na dvířkách, lehké „kuřecí“ pletivo, mezera v rámu nebo neošetřený větrací otvor.
U aut je motivace jiná. Teplý motor slouží jako úkryt a zaparkovaný vůz kuna označí pachem. Když pod kapotu vleze sokyně z jiného revíru, zareaguje na cizí stopu zuřivým okusováním. Proto se škody kupí od dubna do července a nejvíc na jaře. Mezi oběťmi bývají podle ADAC zapalovací kabely, proudové vodiče, chladicí hadice, gumové manžety a izolační rohože. Prokousnutá hadice, které si majitel všimne pozdě, může skončit přehřátým motorem.
O rozsahu problému vypovídají data z Německa. Tamní pojistný svaz GDV evidoval za rok 2024 zhruba 252 000 kaskem krytých škod po kunách v celkové výši kolem 3,9 miliardy Kč, v průměru přibližně 15 500 Kč na jednu událost. Českou statistiku takového rozsahu jsme nedohledali, ale podobný řád částek se dá předpokládat i tady. V tuzemsku záleží na konkrétní pojistce. Samotné povinné ručení vlastní vůz nechrání. Kooperativa například v rozšířené variantě proti okusu kryje poškození elektroinstalace, brzdové i chladicí soustavy zaparkovaného vozidla. Před sezonou se vyplatí smlouvu prolistovat a hledat výluky.
Jed ani bodce: co dovoluje zákon o myslivosti a na koho se obrátit
Na kuny nelze vyrazit s pastí z bazaru. Obě patří podle zákona o myslivosti mezi zvěř, která se obhospodařuje lovem. Vyhláška o době lovu jim vymezuje období od 1. listopadu do konce února. Lov ovšem náleží uživateli honitby a oprávněným myslivcům, majiteli rodinného domu nikoli. Neoprávněný lov je přestupek s pokutou až 30 000 Kč.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání navíc výslovně zakazuje:
- otrávené návnady a jakékoli jedy,
- čelisťové a nášlapné pasti, oka a tlučky,
- usmrcování plynem a jiné trýznivé postupy,
- improvizované bodce a „domácí“ likvidaci.
Kam tedy volat? Prvním kontaktem je místní myslivecký hospodář nebo uživatel honitby. Dalším je obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vykonává státní správu myslivosti a rozhoduje i o regulaci na nehonebních pozemcích. Třetí možností je odborná firma, která odchytává do živolovných klecí. Odchyt zvířat smějí podle Státní veterinární správy provozovat jen odborně způsobilé osoby s povolením krajské veterinární správy. Svépomocná klec s návnadou snadno chytí sousedovu kočku nebo ježka a z řešení je rázem nový problém.
Pokud kunu zahlédnete osobně, nechytejte ji holýma rukama a nezahánějte ji do kouta. Zahnaná šelma se umí bránit. Děti a domácí mazlíčky držte stranou a nechte jí volnou únikovou cestu.
Jak zabezpečit střechu, auto a kurník ještě letos na jaře
Období od března do srpna 2026 je pro prevenci rozhodující. Mláďata kuny skalní se rodí na jaře, matka je skrývá v doupěti a koncem léta, kdy probíhá páření, se aktivita znovu stupňuje. Proto platí jedno zásadní pravidlo: než definitivně ucpete otvor do střechy, ověřte, že uvnitř nezůstala samice s mláďaty. Zazděná kuna je hygienická i etická katastrofa.
Střecha a půda: Projděte celý plášť domu. Zkontrolujte tašky, hřebenáče, větrací mřížky, prostupy a štěrbiny u okapů. Otvory uzavřete pevným materiálem nebo svařovaným pletivem. Ořežte převislé větve, odstraňte popínavky po fasádě a opřené žebříky, které kunám slouží jako schodiště.
Auto: Na jaře pravidelně nahlížejte pod kapotu a pátrejte po otiscích tlapek a kouscích izolace. Nejlépe fungují kabelové chráničky a odborně namontovaný elektrický odpuzovač. Ultrazvuk a pachové spreje slouží jen jako doplněk, protože spreje vyprchávají a ultrazvuk nezabírá univerzálně. Psí chlupy nebo WC kostky pod kapotou patří k lidovým zvykům bez opory v datech a chemikálie se k tomu mohou dostat do rukou dětí.
Kurník:
- drůbež zavírejte vždy před setměním,
- použijte svařované kovové pletivo místo lehkého šestihranného,
- háčky nahraďte petlicemi s pojistkou nebo karabinou,
- prověřte střechu a větrací otvory,
- pletivo zapusťte zhruba 30 cm do země a spodní okraj ohněte o 20 až 25 cm ven proti podhrabání.
Kuna skalní přitom plní i užitečnou roli a ve vesnicích spolehlivě reguluje myši a potkany. Na zahradě, na dvoře nebo v korunách ořešáků může klidně zůstat. Do podkroví, pod kapotu ani do kurníku ale nepatří.
Tipy
|
PŘEČTENÍ: 8977
Okrasná zahrada
|
PŘEČTENÍ: 5810
