Jestli kompost smrdí, tak jste udělali tuhle chybu. Co teď dělat, aby nezničil atmosféru na zahradě?

                   

I když kompost obvykle zakládáme na co nejméně frekventované části zahrady, i tak může leckdy nadělat spoustu potíží. Není totiž právě dekorativní, a navíc se z něj občas může linout i poměrně nepříjemný zápach. Rozpadající se hromada kompostu sice za běžných okolností nezapáchá, ovšem to se může změnit už při poměrně malé chybě. V takové chvíli bohužel nelze nepříjemný zápach zcela eliminovat, ale pouze omezit.

Příčinu poznáte podle druhu zápachu

Pamatujte si, že kompost by nikdy neměl smrdět. Pokud k tomu přece jenom dojde, znamená to, že jeho majitel udělal někde chybu – a to poměrně velkou. Ale nezoufejte, podle typu zápachu je poměrně snadné odhalit příčinu tohoto jevu a následně ji odstranit. Na pomoc si můžete vzít také nejrůznější minerály a moučky, jež se s tímto problémem umí opravdu skvěle popasovat. Může jít například o:

  • čedičovou moučku,
  • bentonit,
  • nebo rostliny, které napomáhají zápach tlení odbourávat.
iZdroj fotografie: Pixabay

Pronikavý zápach po čpavku

Nebývá tak častý, přesto se s ním lze setkat. Způsobuje ho nedostatek uhlíku v přísadách, které jste na kompost hodili (především v rostlinných zbytcích). Objevuje se tehdy, pokud kompost přesytíte suchým listím, popelem z krbu nebo grilu či hoblinami nebo pilinami. Pravděpodobnost výskytu je větší, pokud je kompostér příliš zhutněný a silně prolévaný vodou. Zápach je tehdy velmi nepříjemný. Zjistěte, co proti němu můžete dělat.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Zdroj fotografie: Depositphotos

Tady vám pomůže náležitě a pravidelně měnit složení kompostu. A jak na to? Jednoduše během tohoto procesu střídejte zelené zbytky s těmi nezelenými. Máme na mysli především piliny, drobné roští, suché listy, kůru, kávovou sedlinu apod. Pamatujte si, že zelené zbytky obsahují hodně dusíku a ty druhé zase naopak uhlík. A oba tyto prvky musí být vždy v rovnováze. To je nezbytným předpokladem pro správné kompostování.

Aroma po zkažených vejcích

Jde o nejčastější zápach, který se může z kompostu šířit. Důvodů je hned několik – obvykle jde o zatopení kompostéru vodou, což může způsobit déšť nebo jeho nadměrné zalévání. Dalším faktorem je také nepřiměřeně silná vrstva zelených zbytků. Obvykle se tento zápach objeví po nasypání čerstvě posečené, a navíc ještě vlhké trávy. Jde o velmi vážný stav. Z kompostu vytéká zapáchající tekutina a žížaly uvnitř hynou.

iZdroj fotografie: Pxfuel
Zdroj fotografie: Pxfuel

A co tedy s tím? Pozor na zbytky trávy – musíte ji rozdělit na části. Do kompostéru dejte jen tenkou vrstvu, poté ji prosypte štěpkou nebo pilinami, případně i trochou zralého kompostu, nasypte další trávu a takto pokračujte, dokud ji celou nespotřebujete. A pokud je problémem déšť, pak kompostér jednoduše přikryjte (může jít jen o částečné zakrytí). Vždy ho také propíchněte třeba klackem, aby se kyslík dostal i dovnitř. Vše se rychle napraví.

Kompost páchne po kvasícím ovoci

V období podzimu se na kompost často vyhazují doslova kýble ovocných zbytků, jako jsou například slupky a nepoužitelné shnilé části. Pokud je jich příliš, na kompostu rychle kvasí a páchnou. A co je ještě horší – neodolatelně přitahují mouchy a vosy. To rozhodně neznamená, že zbylé ovoce nemůžete kompostovat, musíte však na to jít správně. To znamená ho především zasypat jinou vrstvou kompostu.

Nejlépe se vám to podaří rostlinnými zbytky, které obsahují hodně uhlíku. Pokud si vzpomínáte, řadí se sem třeba suché listí, štěpka nebo nevyužité piliny. Ale pozor – ne všechny obdobné zbytky se sem hodí. Pamatujte si, že vařenou zeleninu, maso a kosti byste na kompost vůbec dávat neměli. V první řadě nepříjemně páchnou, ale aby toho nebylo málo, přitahují také krysy, myši, a dokonce kuny (těm vyhovují i vaječné skořápky). Páchne váš kompost také, nebo se o něj staráte správně?

Všechny zbytky ovoce nutně nemusí přijít na kompost. Například z jablečného odpadu lze uvařit lahodný čaj
Diskuze Vstoupit do diskuze
95 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články