Běžný odpad z grilování jako zahradní hnojivo: Dřevěný popel prospěje rostlinám po všech stránkách jako nic jiného

Pěstujete-li na své zahradě okrasné či užitkové rostliny, jistě víte, že po nějakém čase nenávratně odčerpají živiny z půdy. Abyste je sem vrátili, a tím podpořili i další růst vámi vybraných druhů rostlin, zpravidla sáhnete po hnojivech. Na výběr máte dva základní druhy, a sice přírodní a průmyslová (čili minerální) hnojiva. Druhá jmenovaná obsahují především dusík, fosfor a draslík. Ty stejné živiny a některé další nicméně půdě dodá i dřevěný popel, který vám zbude například po grilování. Zjistěte, jak ho správně používat.

Přírodní hnojivo se složením k nezaplacení

Dřevěný popel mohou někteří považovat za obyčejný odpad, ovšem ve skutečnosti se jedná o hodnotné hnojivo. Zbytky vzniklé spalováním dřeva listnatých stromů vykazují oproti dřevu jehličnanů vysoké koncentrace živin, a sice 33–35 % vápníku, 2–4 % fosforu, 6–10 % draslíku, 4–7 % hořčíku a křemík. Co v popelu nenajdete, je dusík – ten se může do hnojiva dodat kompostováním, kdy popel nasypete společně s rostlinnými zbytky do kompostéru a k hnojení používáte vzniklou zeminu.

Jedinou (potenciální) nevýhodou tohoto druhu hnojiva je jeho pH, které se pohybuje v rozmezí 11–13. V důsledku takto vysoké hodnoty není jeho použití vhodné na čerstvě vápněných půdách, jelikož může snížit asimilovatelnost fosforu a zvýšit zasolení substrátu. Zúrodňování dřevěným popelem rovněž není vhodné u rostlin, které ke svému růstu vyžadují kyselou půdní reakci – za zmínku stojí borůvky, rododendrony, hortenzie, vřes nebo azalky.

Co nehnojit dřevěným popelem

Mezi keře, které přihnojení tímto způsobem naopak ocení, patří zimostráz, jasmín, hloh, dřín, anebo ptačí zob obecný. Ze zástupců zeleniny a ovoce zmiňme rajčata, brambory, papriky, okurky, květák, zelí, jahody, vinnou révu či maliny. Brambory a rajčata ocení vysoké množství draslíku; cibule, okurky a česnek vám poděkují za velkorysý přísun všech základních živin. Aby vámi zvolené rostliny prosperovaly, popel mělce zapracujte přímo do půdy, rozmíchejte ho ve vodě, nebo ho přidejte ke kompostu.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak správně hnojit dřevěným popelem

Abyste se vyhnuli žloutnutí listů a odumírání kořenů, vyvarujte se přehnojování. Nadměrná aplikace způsobí zhoršené vstřebávání manganu, železa a bóru do půdy. Optimální dávka tohoto hnojiva se pohybuje mezi 30 až 50 gramy na m², přičemž 50 gramů hnojiva rozprostřete na záhon s koncem vegetačního období, avšak nejpozději 14 dní před dalším setím či sázením. V průběhu jarních a letních měsíců přihnojujte rostliny nižší dávkou jednou za několik týdnů.

Chcete-li ochránit rostliny proti nízkým teplotám (např. kapradiny), můžete smíchat popel s mulčovací kůrou. Kromě nesporného přínosu v podobě přísunu živin, má popel na zahradě ještě jedno využití. Díky obsahu drsných a ostrých kusů a jemného prachu je skvělým pomocníkem v boji proti plžům. Ti se pohybu přes plochy posypané popelem vyhýbají – jednak se mohou zranit, a jednak je vysušuje.

Jaká hnojiva pro své rostliny používáte?