Zvědavci nahlíželi přes plot a Kopecký jim ukázal holý zadek. Příběh jeho jihočeského mlýna má ale i temnou kapitolu

Fanoušci postávali u plotu na samotě nad Křemžským potokem a čekali, jestli se z vrat vynoří proslulý herec z Vinohrad. Místo pozdravu se jim podle pamětnických vyprávění občas naskytl jiný pohled: Miloš Kopecký vystrčil z okna nebo ze zahrady obnaženou zadnici. Historka se v Chlumečku traduje desítky let a podle nás dokonale vystihuje vztah slavného komika ke Červenému mlýnu. Tohle místo bral jako vlastní území, kam veřejnost nepatřila. Zvědavci za plotem přitom netušili, že stavení má za sebou příběh mnohem ponuřejší než jakákoli hercova grimasa.

Holý zadek pro zvědavce: jak Kopecký bránil své soukromí v Chlumečku

Anekdota o vystrčeném pozadí nemá přesné datum ani jmenovitého svědka. Web Poznej domy ji podává jako opakovaný zvyk: lidé u plotu doufali, že idol zahlédnou, a Kopecký jim „někdy“ předvedl holý zadek. CNN Prima News přidává variantu, podle níž se tak dělo, když se někdo kolem pozemku potuloval příliš dlouho. Jako jednorázová scéna tedy historka nepřežila. Přežila jako charakteristika, a to je podle nás její skutečná síla.

Kopecký totiž měl pro podrážděnost dobrý důvod. Mlýn pro něj představoval únik z Prahy, z jeviště i od lidí, kteří ho znali z obrazovky. Podle řemeslníka Jana Puffra z Křemže, který herci stavení opravoval a léta udržoval, chtěl být na mlýně sám. Přístupové cesty proto osadil cedulemi se zákazem vjezdu a vstupu. Místní to nesli nelibě.

Akademická práce o Křemži ve 20. století kreslí portrét bez retuše. Kopecký k sousedům nebyl vždycky zdvořilý, hádal se s nimi a v horších obdobích prý pouštěl psy na pošťáky. Text jeho pobyty dává do souvislosti s psychickými obtížemi, které herce provázely, a s touhou po klidu. V tomhle světle vypadá vystrčený zadek jako docela srozumitelné gesto. Člověk, který na jevišti rozdával sebe celého, si na samotě u potoka hájil poslední kousek, který patřil jen jemu.

Trvale tu Kopečtí nebydleli. Mlýn sloužil jako chalupa, kam herec utíkal při každé volné chvíli, a po opravách zde manželé trávili většinu letních měsíců. V Křemži měl Kopecký dokonce i svatbu.

Sekera a provaz: tragédie, o které herec při koupi nevěděl

Přesné místo dohledá každý, kdo otevře databázi Vodní mlýny. Objekt v ní figuruje pod jménem Červený, Hrbkův mlýn, Chlumeček čp. 14, Křemže, okres Český Krumlov. Leží osaměle západně od městyse, zhruba tři a půl kilometru severozápadně od kostela svatého Michaela archanděla, v krajině sevřené mezi Kletí a Haberským pohořím.

V roce 1948 tu hospodařil mlynář František Valík s manželkou Marií a čtyřmi dětmi. Podle databáze i knihy Radka Laudina Chalupáři stříbrného plátna Valík sekerou ubil ženu a jedno z dětí, pak se oběsil. Zbylé děti utekly do okolí. Sousedé si čin později vysvětlovali tím, že mlynář neunesl duševní potíže své druhé manželky. Jde o dobovou interpretaci, nikoli o soudní závěr.

Události dodnes připomíná kříž s pamětním kamenem u polní cesty nedaleko mlýna, kudy vede pěšina od Chlumečku směrem na Brloh. Jméno stavení s krveprolitím nesouvisí. Mlýn se v pramenech objevuje už roku 1585 a přívlastek Červený získal kvůli načervenalé hlíně, kterou v okolí těžili. Název je tedy o staletí starší než neštěstí, které se k němu později přilepilo. Kopecký o dvojnásobné vraždě při koupi neměl ponětí. Pravdu mu prozradili až později sousedé.

Mlýn za dva roky platu: proč Kopecký zůstal

O stigmatizované a zpustlé stavení se nikdo nehrnul. Herec jej ve druhé polovině šedesátých let koupil od Zdeňky Valíkové-Vávrové, a to na doporučení přítele, lékaře Aleše Hartmana. Zaplatil 40 000 Kčs.

Zní to jako hubená suma, v tehdejších poměrech ale šlo o pořádný balík. Podle přílohy nařízení vlády č. 174/1991 Sb. činila průměrná mzda v národním hospodářství roku 1967 1 618 Kčs měsíčně. Kupní cena tak odpovídala bezmála pětadvaceti průměrným výplatám, tedy přibližně dvěma rokům hrubého výdělku, pokud by člověk neutratil ani korunu. Na nemovitost s vlastním potokem a pozemkem přes čtyři tisíce metrů čtverečních šlo nicméně o výhodný obchod. Nízkou cenu zdroje vysvětlují právě pověstí a stavem domu.

Proč se Kopecký po odhalení minulosti nesbalil? Odpověď pamětníků zní prozaicky. Na strašidla nevěřil. Puffr vzpomínal, že herci učarovala odlehlost a potok plný pstruhů. Laudinova kniha dodává, že v době, kdy se o tragédii dozvěděl, už byl do místa beznadějně zamilovaný. Blesk ve vzpomínkové reportáži zmiňuje i milenky a troubící jeleny. Mlýn zkrátka nabízel přesně ten druh samoty, jaký potřeboval, a temná minulost mu ji paradoxně ještě pojistila. Vlastnil ho až do své smrti 16. června 1996.

Chalupy slavných herců: Kopecký v dobré společnosti

Útěk na venkov patřil k herecké profesi socialistického Československa skoro povinně. Seriál iDNES o chalupách slavných připomíná Vladimíra Menšíka v roubence v Žandově-Dolní Polici, Josefa Kemra s Rudolfem Hrušínským v Plané nad Lužnicí, Jaroslava Marvana ve Výšicích nebo Oldřicha Nového na Kuklíku.

Osudy těch staveb se rozešly. Menšíkovo vybavení zčásti skončilo v muzejní expozici, Marvanovu chalupu pozdější majitelka zrekonstruovala a začala ji částečně pronajímat. Kopeckého mlýn však má něco, co ostatním chybí: vlastní venkovskou legendu. Spojuje slavnou tvář, hrůzu z poválečných let i ryze lidovou historku o obnaženém pozadí. Podle nás právě tato kombinace vysvětluje, proč přitahuje zvědavce dodnes, třicet let po hercově smrti. Funguje jako český venkovský mýtus v malém.

Červený mlýn na prodej: 14,5 milionu za dům s pověstí

Po Kopeckého skonu stavení prodala vdova Jana. Databáze Vodní mlýny jako následnou vlastnici jmenuje Lenku Jechovou z Kladna-Kročehlav, web Poznej domy v roce 2024 psal o rodině z Prahy, která o mlýn pečuje s láskou.

V červenci 2026 se však objekt objevil na Sreality s cenovkou 14 500 000 Kč. Inzerát, naposledy upravený 5. října, nabízí tyto parametry:

Popis láká na interiéry v původním stylu s krbem a kachlovými kamny, venkovní terasu a dojezd zhruba dvacet minut do Českých Budějovic i Českého Krumlova. Prodávající zmiňuje možnost rodinného bydlení, rekreace nebo komerčního využití, třeba jako místo pro relaxační pobyty či malý penzion. O předmětech po Kopeckém inzerát mlčí a nic nenasvědčuje tomu, že by v interiéru nějaké zůstaly.