Katrán přímořský: Zapomenutá vytrvalá zelenina pro gurmány

Trvalka s chutí chřestu a vůní medu, kterou stačí zasadit jednou a sklízíte deset let

Katrán přímořský dává na jaře bělené výhonky, které se servírují jako chřest, a v létě medově vonné květy. Mráz pod −20 °C mu nevadí.

i Zdroj fotografie: Sten Porse / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.
                   

Na anglických a francouzských zahradách patřil kdysi ke stálicím, dnes ho zná jen hrstka nadšenců. Katrán přímořský, latinsky Crambe maritima a anglicky sea kale neboli mořská kapusta, je brukvovitá trvalka s modrozelenými zvlněnými listy. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) mu přiznává mrazuvzdornost H7, nejvyšší stupeň své stupnice, který odpovídá teplotám pod −20 °C. Založíte ho jednou a potom roky sklízíte. Je ovšem potřeba počítat s tím, že první pořádnou porci výhonků z podzimního výsevu uvidíte nejdříve za dva a půl roku. Podle nás jde o záhon pro gurmány, do kterého investujete hlavně trpělivost a dobře zvolené místo; peněz stačí pár desítek korun.

Mořská kapusta, která chutná po chřestu i oříšcích

Hlavní lahůdkou jsou mladé výhonky vypěstované bez přístupu světla. Bělené lodyhy se vaří a podávají podobně jako chřest. Databáze Plants For A Future jim připisuje jemně oříškový tón, křupavou texturu a decentní hořkost, která připomíná rodinnou příslušnost k zelí a kapustám. Tím jídelníček nekončí. Nerozvitá květenství se upravují jako výhonková brokolice a mladé listy poslouží syrové do salátu nebo podušené na způsob špenátu. Starší listy už hořknou.

V létě se rostlina promění v okrasnou trvalku. Nad listovou růžicí se zvednou husté laty drobných bílých květů, které podle pěstitelské firmy Cultivariable voní po medu. RHS katrán zařazuje mezi rostliny vhodné pro opylovače. Na jednom místě se tak sejde jarní delikatesa a letní dekorace.

Proč semena katránu patří do země právě v říjnu

Semena katránu mají tvrdý korkovitý obal a ke klíčení potřebují projít obdobím chladu a vlhka, odborně stratifikací. Pěstitelská příručka Vermontské univerzity (UVM) uvádí, že celé plody mohou vyžadovat týdny i měsíce takového režimu. Doporučuje proto výsev na podzim nebo velmi brzy na jaře. Říjnový výsev přímo do záhonu tuhle práci přenechá zimě. Žádná lednice ani vlhký písek v sáčku.

Český prodejce Magic Garden Seeds, jehož osivo nabízejí Přírodní zahrady Trejbal, uvádí venkovní výsev v říjnu až prosinci s poznámkou, že rostlina pro klíčení potřebuje chlad. Postup je jednoduchý:

  • semena vyjměte z hrachově velkých plodů, případně narušte obal pilníkem, aby k jádru pronikla voda,
  • vysévejte zhruba 1 cm hluboko na slunné místo s hlubokou a propustnou půdou,
  • výsev označte, protože klíčení může trvat dva až osm týdnů a probíhá nepravidelně.

Osivo se u nás sehnat dá. Semena.cz prodávají balíček čtyř biosemen za 56 Kč, Přírodní zahrady Trejbal zhruba deset semen za 82 Kč. Tropik.cz nabízel sazenici v kontejneru 15/20 cm za 139 Kč, v době naší rešerše však byla vyprodaná. Kořenové řízky, v zahraničí obvyklý způsob množení s ročním náskokem, jsme v běžné české nabídce nenašli. U nás jsou spíš raritou, kterou si vyměňují zkušení pěstitelé. Rozumná strategie: koupit pár sazenic, pokud se objeví skladem, a vedle nich vysít semena jako zálohu.

Kde se katránu bude dařit a kde mu hrozí hniloba

Divoký katrán roste na pobřežních štěrkových náplavech, v písku a na útesech. Studie v časopisu Journal of Ecology popisuje jeho toleranci k mořskému větru a solnému aerosolu i výraznou preferenci dobře odvodněných stanovišť. Z toho plyne hlavní pravidlo i pro české zahrady. Mráz rostlinu nezabije, zimní mokro ano. Tropik uvádí odolnost až do −24 °C, takže ani chladnější podhorské polohy nejsou překážkou. Větší starost dělá těžká jílovitá zemina, ve které se v zimě drží voda.

Podle RHS katrán snese písčité, hlinité i křídové půdy s kyselým i zásaditým pH, pokud dobře odvádějí vodu. V těžké půdě pomůže vyvýšený záhon nebo vrstva štěrku. Mezi rostlinami nechte 60 až 90 centimetrů; katrán vytváří mohutný masitý kůlový kořen a s léty se rozrůstá. Do květináče se pro dlouhodobé pěstování nehodí.

Mladé semenáče lákají slimáky, později se objevují housenky běláska. Jako u každé brukve je třeba hlídat nádorovitost kořenů, proto katrán nesázejte na místo, kde se tato choroba už vyskytla. Zálivku si nechte na dlouhá období sucha. Přelévání vede ke hnilobě.

Jedna vlastnost stojí za zmínku předem. Při přesazování zůstávají v zemi úlomky kořenů, ze kterých rostlina znovu obrazí. Místo proto vybírejte s rozmyslem, napoprvé a natrvalo.

Časová osa od výsevu k první sklizni: jaro 2029 jako cíl

Rostlina musí nejprve vybudovat zásobní kořen. UVM uvádí, že semenáče zůstávají první rok malé a výraznější úroda přichází ve třetím roce. Cultivariable radí u rostlin ze semen se sklizní počkat právě do třetí sezony.

ObdobíCo se děje
říjen až začátek listopadu 2026výsev do záhonu, dokud to půda dovolí
jaro 2027náhradní výsev hned po rozmrznutí půdy, v dubnu až květnu výsadba sazenic
2027 až 2028budování kořene, žádné bělení, ochrana před slimáky
přelom května a června každého rokukvetení, podle polohy až do července
konec zimy 2029 (u slabších rostlin 2030)první šetrné bělení a sklizeň výhonků

Bělení zvládne každý. Na konci zimy, jakmile koruna začne rašit, ji přikryjte neprůsvitným kbelíkem, převráceným květináčem nebo tradičním hliněným bělicím zvonem. Otvory utěsněte, protože i trocha světla výhonky zazelená. Po třech až čtyřech týdnech sklízejte bledé, křehké lodyhy s jemnější chutí. Potom kryt sejměte a nechte rostlinu normálně olistit, aby doplnila zásoby. Cultivariable varuje před přetěžováním: u starších rostlin stačí zhruba měsíc bělení a silně využitý trs by ten rok už neměl kvést. Kombinace obojího ho může oslabit, v horším případě zahubit.

Ve vermontském výzkumu financovaném programem SARE dávaly rostliny ve třetím a čtvrtém roce 0,8 až 1,7 kg jarních výhonků a poupat na kus. Autoři projektu počítají s produktivním životem přes deset let, příručka UVM dokonce s desítkami let a poklesem výnosu až kolem dvacátého roku. Dá se proto čekat, že dobře umístěný a šetrně sklízený katrán vydrží zhruba deset let, nejspíš i déle.

Katrán tatarský z jižní Moravy patří do stepi, nikoli na záhon

V Česku roste i příbuzný druh, katrán tatarský (Crambe tataria). Podle portálu Agentury ochrany přírody a krajiny se vyskytuje na stepních lokalitách jižní Moravy a figuruje v seznamu zvláště chráněných druhů ministerstva životního prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. zakazuje takové rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat nebo rušit v jejich vývoji. Vykopat trs na stepi a přenést ho domů je tedy protiprávní.

Katrán přímořský je jiný druh téhož rodu. V seznamu chráněných rostlin uveden není a v českých obchodech se legálně prodává jako osivo i sazenice. Pro záhon tak volte balíček semen z e-shopu.

Pěstitel, který letos v říjnu zastrčí do země pár semen, bude na jaře 2029 zvedat kbelík nad bledými výhonky, na které si ostatní musejí zajet do londýnské restaurace. Do té doby bude záhon každý červen bílý od květů.

Pro úplnost: po medu voní jen květy, nikoli listy či výhonky, a hlavní pochoutka chutná po chřestu s oříškovým a brukvovitým nádechem; botanicky jde o příbuzného zelí. Deset let sklizně je konzervativní odhad, který platí při šetrném bělení a propustné půdě, přičemž první dva roky po výsevu se nesklízí nic. Termín výsevu na přelom října a listopadu vychází z údajů prodejce a z potřeby chladu, přesná hranice závisí na stavu půdy v dané zimě.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články