V jakých případech je nutné škrábat mrkev před vařením? Častokrát se tím okrádáme o cenné vitamíny

                   

Škrábání mrkve patří v naší kuchyni již k zažitým postupům. Začíná tak prakticky jakýkoliv recept s jejím použitím, a to bez ohledu na to, jak se s touto zeleninou nakládá dále. Ovšem ne vždy je tato procedura nutná – naopak. Mnohdy si s ní spíše přiděláváme práci a zbytečně se také připravujeme o cenné výživové látky.

Bio mrkev neškrábejte

Pokud pěstujete zeleninu ve vlastní zahrádce nebo vsázíte na tu z bioprodukce, pak se můžete škrábání bez obav vzdát úplně. Musíte ovšem dodržet jinou podmínku, a tou je pečlivé omytí této kořenové zeleniny. Koneckonců – nikdo nechce jíst svůj pokrm se zrníčky písku a obyčejné omytí mrkve pod vodou často nestačí.

Jiná situace ovšem nastává v případě mrkve pěstované běžným způsobem. U ní se totiž právě ve slupce hromadí všechny pesticidy a zbytky hnojiv, které lidskému zdraví nesvědčí. Takovou mrkev proto nejprve vždy důkladně omyjte a poté ještě pro jistotu oškrábejte.

Jaké živiny obsahuje mrkev

Pokud stále váháte nad tím, zda škrábat nebo neškrábat, pak se podívejte na seznam živin, které se v mrkvi koncentrují. Značné množství se jich nachází právě pod slupkou, takže je bez užitku vyhodíte. O které látky jde?

  • Antioxidanty,
  • lutein a zeaxanthin,
  • betakaroten,
  • vlákninu,
  • vápník,
  • vitamín K
  • a provitamín A.
iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Vadit může i konzistence

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy potřebujete mít krásně jemný pokrm – například mrkvové pyré nebo třeba příkrm pro děti. V tomto případě si musíme zkrátka a dobře připustit, že slupka mrkve bývá tužší, drsnější a leckdy i trochu hořká, takže může výsledný dojem z jídla docela zkazit. Pokud tedy stojíte o perfektní kulinářský počin, raději ji oškrábejte. A totéž lze doporučit i ve chvíli, kdy toužíte po jednotném vzhledu pokrmu bez částí s výraznější texturou.

Jak snadno oškrábat mrkev

Zatímco odrůdy s jemnou slupkou oškrábete i s použitím té nejobyčejnější škrabky, u jiných není celý proces tak jednoduchý. Jde zejména o různé netypicky zbarvené odrůdy (například žlutou nebo fialovou mrkev). V tomto případě se vyplatí zeleninu před škrábáním chvíli povařit nebo alespoň spařit. Slupka se začne oddělovat od jádra mrkve skoro sama, takže vám škrábání nedá téměř žádnou práci.

Chcete se zbavit nevzhledné vrstvy slupky, ale přitom byste přece jen rádi minimalizovali vitamínové ztráty? Pak zapomeňte na klasickou škrabku a místo toho si vezměte k ruce obyčejnou drátěnku. Lepší bývá klasická kovová, ovšem u mladé mrkve uspějete i s tou umělohmotnou. Zeleninu pak očistěte nejlépe pod proudem studené vody a můžete ji začít používat. A stejný trik lze uplatnit i na některé druhy dýní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Neškrábejte ani petržel a pastinák

Ale mrkev není jedinou kořenovou zeleninou, kterou v kuchyni běžně používáme. O mrkvi se říká, že je dobrá na oči, ovšem to rozhodně není jediný její zdravotní benefit. Naopak. Pod slupkou najdete mnohé cenné fytochemikálie a fytonutrienty – a totéž platí i pro její příbuznou petržel, nebo pro stále častěji používaný pastinák. Tyto tři druhy zeleniny byste proto měli před vařením pokud možno jen dobře omýt a neškrábat.

Pro celer však tato poučka naopak neplatí. V jeho slupce se nachází nejvíce dráždivých látek, navíc není ani příliš chutná. U něj se rozhodně vyplatí pohrát si s přípravou co nejvíce. Pryč by totiž měla jít nejenom samotná slupka, ale i všechna tmavá místa, jež na samotné dužině najdete. Ty chuti celeru totiž také příliš neprospívají. A pokud patříte mezi alergiky, vezměte si na škrábání celeru rukavice, kontakt s vaší pokožkou totiž může vyústit v nepříjemnou vyrážku.

Které ovoce a zeleninu neloupat

Mnoho druhů ovoce a zeleniny loupete zcela bez přemýšlení. Ovšem u některých byste si měli přece jenom rozmyslet, zda se vám vyplatí vzít škrabku do ruky. Po slupkami některých plodů se totiž leckdy ukrývá mnohem více vitamínů, než tomu bývá v samotné dužině a odstraněním slupky se tedy zbytečně připravujete o mnoho cenných živin. A které druhy byste tedy pokud možno loupat opravdu neměli?

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Jde především o jablka a hrušky. Zejména v zimě si společně s oloupanými plody dopřáváte jen pořádnou nálož cukru a vlákniny, to ostatní však chybí. Pod slupkou se totiž ukrývá více než 30 různých minerálních látek. A totéž platí pro brambory. Společně se slupkou totiž vyhazujete i vitamíny C, A i K nebo minerály v čele s železem, hořčíkem, zinkem a fosforem. A loupat by se neměly ani salátové okurky nebo mladé cukety.

Záleží i na stáří zeleniny

Ne vždy je však zachování slupky na zelenině vhodné, i když jde o druh, u něhož se za běžných okolností loupání nedoporučuje. Řídit byste se měli vždy stářím a vzhledem plodů. Například slupka u starších a velkých cuket může obsahovat množství hořkých látek, které by vám nemusely dělat dobře na zažívání. Pod slupkou starých brambor se zase může ukrývat mnoho defektů nebo nemocných míst, která bezpodmínečně musí pryč.

A jak je to s okurkami? Tady platí, že hořké bývají především ty, které jsme si přinesli z obchodu s nějakým tím nezbytným chemickým ošetřením. Bio okurky tímto problémem obvykle netrpí. Vyskytnout se však může opět u starých a přezrálých plodů. Pokud máte pochybnosti, pak nejprve kousek slupky ochutnejte, a teprve poté se rozhodněte, zda ji na zelenině ponecháte nebo ne. Můžete se tak vyvarovat mnoha nepříjemnostem.

Jak to máte se škrábáním mrkve před tepelnou úpravou vy?

Z mrkve můžete vykrajovat i krásné tvary – například kytičky
Diskuze Vstoupit do diskuze
147 lidí právě čte
Autor článku

Marcela Libušná

Jako bývalá majitelka prosperujícího zahradnictví a bývalého zemědělského podniku, přináším na náš web unikátní kombinaci praxe a teorie. Mé bohaté znalosti transformují zahrady našich čtenářů do oáz plných života a krásy.

Zobrazit další články