Zakopání mince do květináče: Účinky této praktiky úspěšných pěstitelů nemají konkurenci, rostliny se budou tetelit blahem

TikTok a další sociální sítě v poslední době doslova zaplavily návody pro jednoduší pěstování rostlin a péči o zahradu. Ale ne všechny lze do našich podmínek převést tak jednoduše, jak to vypadá. A platí to i pro oblíbený trik s mincí v květináči. Ta by měla rostliny ochránit před zárodky hub a plísní. Ovšem dokáže to jen taková, která byla vyrobena z mědi (koneckonců, měď se používá i v boji proti mechům).

Trik s mincí v českých podmínkách

Bohužel naše haléřové mince (které už vlastně ani nemáme) z mědi vyrobeny nejsou. Ovšem se stejným úspěchem lze použít i kousek mědi z jakéhokoliv jiného zdroje, jež má přibližně stejnou velikost. A může být klidně i zoxidovaný – to mu na účinku nijak ubírat nebude. Měď totiž velmi účinně likviduje jakékoli houbové patogeny, a to v jakémkoliv substrátu.

Skořice si také poradí s patogeny

Ovšem podobně působí i jiné látky – například skořice. Nejvíce účinných látek obsahuje pravá cejlonská skořice (Cinnamomum verum), ovšem v případě květin vám stejně dobře pomůže mnohem levnější čínská skořice (Cinnamomum cassia) alias kassie. Stačí jednou špetku rozhodit na povrch substrátu a dobře zalít.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ovšem skořice je užitečná také ve chvíli, kdy náhodou poškodíte zdravou rostlinu. V takovém případě hrozí průnik houbových chorob a hniloby. Jak postupovat při jejím použití? Ideálně byste měli ránu posypat mletou skořicí a nechat chvíli zaschnout. Tím skvěle urychlíte proces regenerace a zároveň zabráníte růstu plísní. A skořice může sloužit i jako přírodní kořenový stimulátor. Stačí do ní namočit řízky rostlin před tím, než je zasadíte do půdy.

Vaječné skořápky a kávová sedlina

Používání nepotřebných vaječných skořápek a kávové sedliny má v péči o pokojové rostliny dlouhou tradici. Měli byste však vědět, že v půdě působí nejenom jako zdroj živin, ale pomáhají také předcházet hnilobě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

• Káva v sobě obsahuje především: vitamin B1 (thiamin), vitamin B3 (niacin), kyselinu listovou (vitamín B9 nebo folát), mangan, vitamin B2 (riboflavin), vitamin B5 (kyselina pantothenová), draslík a hořčík.
• Ve vaječných skořápkách se pak nachází hlavně: oxid křemičitý, oxid hlinitý, oxid fosforečný, uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý a stopové prvky jako jód, kobalt, mangan, fosfor, železo, měď a zinek.

Rozdíly v použití skořápek a sedliny

Ovšem je třeba dávat pozor, k jakým rostlinám tyto produkty přidáváte. Vaječné skořápky například nejsou vhodné k acidofilním druhům, jako jsou hortenzie, rododendrony, lilie, vřesovce, chryzantémy, vřesy, kapradiny a azalky. Milovnice zásadité půdy zase nesnáší kávovou sedlinu. Nehnojte s ní tedy například nejrůznější druhy zvonků nebo pomněnky.