Dřevěný popel má pro mladé rostliny celou řadu výhod. Pokud ho použijete pro výživu sazenic, budete jeho účinky příjemně překvapeni.
Zahradničení je umění, které v sobě spojuje trpělivost světce a znalosti vědce. Uprostřed této směsice péče a odborných znalostí se ze zbytků našich ohnišť a krbů vynořuje překvapivý hrdina: dřevěný popel. Ten totiž podle webu Sazenička ukrývá doslova pokladnici živin nezbytných pro rozkvět obyvatel naší zahrady. A jeho použití je snadné.
Podstata dřevěného popela
Dřevěný popel, pozůstatek po spalování dřeva, je víc než jen bezcenný odpad. Je bohatým zdrojem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku – prvků, které mají zásadní význam pro růst rostlin. Pomůže vám především s péčí o sadbu okurek, paprik, rajčat a další zeleniny. Ovšem prospěje i ovocným stromům, malinám, rybízu, jahodám a mnoha okrasným rostlinám.
Je však nezbytné si uvědomit, že ne všechny rostliny tuto alkalickou nabídku ocení. Kyselomilné druhy, jako jsou azalky, magnólie, hortenzie, borůvky, brusinky, rododendrony a vřesy, by se naopak měly dřevěnému popelu vyhnout, protože jejich prosperita spočívá v kyselých půdách, jak upozorňuje web ProŽeny.
Proč používat popel k sazenicím
Dřevěný popel je mistrem ve zlepšování struktury půdy. Provzdušňuje půdu, zlepšuje její prodyšnost a odvodňovací schopnosti. Má však mnohem více účinků:
- Nabízí hodně draslíku, čímž posiluje imunitu rostlin a činí je odolnými proti chorobám a škůdcům.
- Draslík obsažený v dřevěném popelu, který je nezbytný pro funkci buněk, podporuje zakořenění, růst a produktivitu sazenic.
- Jeho přirozená alkalita vede válku s nežádoucími plevely a udržuje vaši zahradu nedotčenou.
- Také neutralizuje kyselost půdy, čímž podporuje úrodnou půdu zralou pro rozvoj rostlin.
Správné využití dřevěného popela
Výživnou směs namícháte z 1 kilogramu popela na 2 litry vody, přičemž je třeba dbát na to, aby byl popel jemně prosátý. Tato směs vystačí na zahradní plochu o rozloze 5 metrů čtverečních. Alternativou je přímá aplikace, kdy se popel posype tenkou vrstvou kolem základny sazenic, rostlin, stromů nebo keřů a vytvoří ochrannou a výživnou bariéru. Pro mladé rostlinky se však rozhodně hodí spíše ta první možnost.
„Jednou týdně jednoduše vyměňte běžnou zálivku za tu popelovou a máte vystaráno,“ říká čtenářka Katka N. z Humpolce, která popel používá často. I mě se popelová zálivka líbí a ráda ji vyzkouším. Chalupáři-Zahrádkáři v minulosti upozornili i na použití popela při praní prádla.