Zbytky teplých podzimních dnů se vyplatí využít k výsevu a výsadbě zimních plodin. Mezi nejoblíbenější patří zejména česnek, který se v listopadu sází na mnoha zahradách. Vhodná doba je však také k výsevu semen mrkve. Pokud se při tom budete řídit těmito pravidly, čeká vás zaručeně úspěch. Podle internetového portálu AgroMarket je právě ta nejlepší doba. Sami se chystáme o víkendu naši oblíbenou zeleninu vysít.

Jak pěstovat mrkev

Mrkev je poměrně nenáročná plodina, jejíž pěstování zvládne i úplný začátečník. V průběhu roku je možné ji pěstovat i v několika vlnách a vychutnávat si tak stále čerstvou úrodu. Poslední sklizeň vám pak správně uskladněná vydrží klidně až do jara, jak jsme psali již v dřívějším článku na stránkách Chalupář-Zahrádkáři. 

Kdy vysít mrkev na zahradu

Podle rad zkušených zahradníků se vyplatí vzít před výsevem v potaz počasí, klimatické podmínky i polohu Měsíce. Ideální je semena mrkve vysévat v době, kdy se venkovní teploty trvale pohybují okolo 0 °C. Už dříve jsme na webu Chalupáři-Zahrádkáři zmiňovali, že ideální jsou dny s teplotou v rozmezí 0 – 2 °C. Příliš vysoká teplota by mohla zapříčinit klíčení semen, které by v nadcházejícím období promrzla a veškerá vaše práce tak přišla nazmar. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Podle lunárního kalendáře nastávají ty nejlepší dny k výsevu mezi 14. – 18. listopadem, dále pak rozmezí 21. – 26. listopadu. Pokud to v posledním podzimním měsíci nestihnete, nebo teplotní podmínky nejsou příliš příznivé, lze výsev provést ještě první týden v prosinci. Podle Měsíce je doporučováno konkrétně 1. prosince nebo ve dnech mezi 4. a 11.

Co zasadit k česneku, aby lépe rostl: Velkými pomocníky jsou salát a mrkev

Vyberte pro mrkev správné místo

Neméně důležitým faktorem je také výběr správného místa. Tato zelenina potřebuje především dostatek světla a tepla. Půda by měla být velmi úrodná a dobře propustná. Podle serveru FertilizerDaily se jí velmi dobře daří na místech, kde dříve rostla rajčata, okurky, cibule, cukety, melouny, dýně, zelí a brambory. Naopak byste se měli vyhnout záhonům, kde jste pěstovali zelené fazolky nebo pastiňák, což potvrzuje i naše čtenářka Jiřina z Rakovníku: „Po fazolkách mi mrkev nikdy nevyrostla nebo jen velmi málo a úroda byla opravdu slabá.“