Podzimní hnojení maliníků rozhoduje o úrodě v příštím roce. Je nutné použít tohle složení

Hned po jahodách nebo jablkách patří plody ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) k těm nejoblíbenějším na našich zahradách. Jsou totiž velmi chutné, a kromě toho obsahují také řadu cenných látek. Jde především o vitamíny B, C a provitamín A. Těšit se však můžete i z množství zinku a hořčíku a také dalších užitečných látek. I díky tomu tyto plody výborně detoxikují a pomáhají odbourávat cholesterol z krve.

Podzimní hnojení malin a jeho pravidla

Pokud hledáte univerzální směs pro toto ovoce, je většinou doporučováno 30 gramů sulfidu draselného, 15 gramů superfosfátu a 15 gramů dusičnanu amonného, které se společně aplikují na jeden metr čtvereční. Jde ovšem o univerzální recept pro všechny ovocné dřeviny. A jak tedy dopřát speciální výživu přímo malinám? Přidejte k nim:

• 50-60 gramů superfosfátu na 1 m²
• a 20-30 gramů dusičnanu amonného na 1 m².

iZdroj fotografie: Pixabay

Tyto látky pomohou keřům přečkat krutou zimu a zabrání některým nemocem. Vyplatí se vzít také dobře uleželý humus, jenž skvěle obohatí půdu dusíkem. Ale nemusíte sahat hned po komerčních hnojivech. Množství užitečných látek obsahují i banánové slupky, jež dodají malinám hodně draslíku a také slupky z cibule. To je nezbytným předpokladem pro správné zrání plodů. Další péče je už nenáročná.

Hnojivo pro maliny z popela

Popel z tvrdého dřeva je skvělým výživovým prostředkem pro zahradu. Jeho zdrojem by měl být topol, buk či dub, protože poté se pyšní poměrně vysokým pH s hodnotou atakující 12-13, což právě malinám velmi vyhovuje. Měkké dřevo se pak v tomto ohledu pohybuje na mnohem nižší úrovni, jen kolem 10. Pamatujte si proto, že popel nikdy nemají rády kyselomilné rostliny. Sem patří kupříkladu borůvky, hortenzie, rododendrony, brusinky, klikvy, magnolie, begonie, azalky, jehličnany a vřes.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud ovšem připravujeme hnojení pro maliny, měli bychom vědět, že se ve 200 gramech popelu ze dřeva nacházíme velké množství užitečných látek, a proto bychom to s jeho použitím neměli přehánět. Najdeme tu mimo jiné i přibližně jeden a půl gramu fosforu, čtyři gramy draslíku a dvanáct gramů vápníku. To je více než dost na to, aby maliny následujícího roku velmi dobře plodily a odolávaly všem chorobám.

Jak používat popel při hnojení

Při výživě ovocných dřevin nám bude stačit 100 gramů popela na metr čtvereční a ani maliny nejsou v tomto ohledu výjimkou. A obdobné je to i při přihnojování zeleninových záhonů. Tady byste měli vědět ještě to, že ve vysokých dávkách vám tento prvek pomůže i v boji proti drátovcům. Stačí použít 1 kilogram popela na čtvereční metr zeminy. A žádní škůdci a dokonce ani leckteré choroby nebudou mít po tomto zásahu vůbec žádnou šanci.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dobré tipy pro pěstování malin

Půda pro maliny musí být prokypřená, odvodněná a obohacená užitečnými látkami. Nejlépe se proto hodí jílovité a hlinitopísčité půdy. Keře maliníků je vždy vhodné vysadit na podzim, a to nejlépe koncem října. Lze je ovšem sázet i brzy na jaře, jakmile se vzduch vlivem slunce ohřeje nad 15 stupňů. Tady si však musíte dát pozor na dostatek zálivky. A pozor i další přešlapy. A nejvíce se jich týká právě výživy.

Pokud půda vámi vybrané lokality nesplňuje požadavky pro maliny, pak její složení jednoduše zlepšíte kupříkladu přidáním vápna (působí proti kyselé půdní reakci) a nebo naopak přidáním kvalitní rašeliny (to v případě, že je půda alkalická). A pamatujte si, že sazenice maliníku je vhodné zakoupit ve školce nebo u specializovaného prodejce, nikoli v hobbymarketu. Před zimou pak pro jistotu přihrňte jednotlivé keříky malin dobře vyzrálým kompostem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pravidla pro výsadbu malin

Pokud sázíte více než jednu sazenici, budete potřebovat výsadbovou jámu dlouhou 1,5 metru a s hloubkou 30 centimetrů. Na její dno nasypte piliny, listový humus nebo kompost. Maliny sázejte na úroveň kořenového krčku a to 40-50 cm od sebe. Dobře zalijte a přikryjte mulčem. A pamatujte si, že aby byla úroda stále stejně velká, je třeba maliny znovu vysadit každých 8-10 let. Pro redukci mechu a lišejníků v okolí ošetřete půdu slabým roztokem síranu měďnatého.

A kam je vysadit? Maliníky jsou světlomilné rostliny, rozhodně jim nevyhovuje delší pobyt na prudkém slunci (listy a květenství se spálí). Snažte se proto, aby bylo místo výsadby částečně zastíněné. Jinými slovy – slunce by sem rozhodně nemělo svítit po celý den, jinak se opravdu hojné úrody malin nikdy nedočkáte. A pamatujte si, že nezáleží na tom, jakou odrůdu malin si pořídíte. Všechny mají totiž pěstitelské nároky naštěstí víceméně podobné

Už máte pro letošní rok pohnojeny maliny nebo vás zatím na zahradě zaměstnávaly jiné činnosti?