Lidové hnojivo z pečiva: Chlebová zálivka podpoří růst každé rostliny na zahradě

Zbytky z kuchyně nemusí nutně končit v odpadkovém koši. Použijte je jako základ na výrobu kompostu nebo si z nich vyrobte toto výtečné organické hnojivo.

Starý chléb by se neměl vyhazovat, většina zeleniny po něm poroste jako divá i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Přestaňte vyhazovat zbytky chleba a neslazeného pečiva a naučte se jej aplikovat na své zahradě. Už kdysi dávno byl tento domácí odpad využíván při hnojení vysazených rostlin a v poslední době se tento způsob znovu těší velké oblibě. Takto si můžete za pár korun připravit výborné organické hnojivo a ještě zredukovat množství vyprodukovaných zbytků.

Jak využít staré pečivo

Oschlé zbytky chleba, na kterých není ani náznak plísně, můžete sbírat a následně využít k výrobě hnojící směsi. Tu si připravíte tak, že vložíte staré pečivo do kyblíku a zalejete převařenou vodou. V dalším kroku kyblík překryjte látkovou utěrkou a necháte týden odstát na teplém a tmavém místě. Po týdnu směs důkladně promíchejte, aby se kousky pečiva zcela rozpadly, a nakonec přefiltrujte přes síto. Pomocí konve tuto zálivku aplikujte na všechny rostliny, kterým vyhovuje kyselejší prostředí.

Výhody hnojiva ze starého chleba

Tento jednoduchý způsob využití kuchyňských zbytků je skvělým ekonomickým a ekologickým řešením při hledání vhodného hnojiva pro vaše rostliny. Ošetřit jím můžete také mladé sazenice, které jsou velmi choulostivé a chemické směsi jen těžko snáší. Jakmile vyrostou první tři lístky, lze chlebovým hnojivem podpořit jejich růst a proces zakořeňování. Před samotnou aplikací této výživy nejprve půdu okolo sazenic zalijte čistou vodou, a poté přidejte jednu polévkovou lžíci tohoto hnojiva pod každou rostlinu.

sazenice v květináči iZdroj fotografie: Pixabay

Jak podpořit zakořeňování sazenic

Pro urychlení procesu zakořeňování je potřeba zajistit sazenicím základní potřeby v podobě dostatečného množství světla, vody a živin. Kvalitu a rychlost růstu kořenového systému ovlivníte také výběrem vhodné půdy bohaté na živiny a se správnými pH vlastnostmi. Než rostliny přesadíte na venkovní záhon, měli byste je několik dní postupně otužovat. Při práci pak dejte pozor na křehké a jemné kořeny, které byste svojí neopatrností mohli poškodit.

Půda v záhonu by měla být ideálně vlhká, ale ne mokrá. Podmočené prostředí způsobuje hnilobu kořenů. Zbytečně se sazenicemi nehýbejte. Zajistěte jim to nejlepší a stabilní prostředí, kde se budou moci správně vyvíjet a přesaďte je až ve chvíli, kdy jsou jejich kořeny dostatečně silné. V opačném případě vystavíte mladé rostliny příliš velkému stresu, ze kterého se nemusí vzpamatovat.

Snadná výroba hnojiva ze starého chleba

Jak využíváte zbytky pečiva vy?

Zdroj: Gardener
Diskuze Vstoupit do diskuze
83 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články