Mrkev vyséváme v listopadu, pak už jen čekáme na šťavnatou úrodu. Známe taktiku, díky které na jaře sklízíme obří svazky

Mrkev obecná (Daucus carota) z čeledi miříkovitých (Apiaceae) patří mezi ty druhy zeleniny, které je možné vysévat i na podzim. Do příchodu zimních měsíců sice už s úrodou počítat nemůžete, ovšem včasný výsev vám zajistí mnohem dřívější sklizeň. Mladá mrkev vás pak zásobí mnoha vitamíny (B, C, D, E a K) a poskytne vám také lecitin, vlákninu, fosfor, železo, měď, mangan a selen, lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, hořčík, jód, draslík a velmi ceněný antioxidant betakaroten.

Kdy vysévat mrkev na podzim

Než udeří mrazy, lze do země vysévat mnohem více druhů. Jde například o různé druhy zelí, špenát, rukolu, jarní cibulku, čínské zelí, kapustu, řeřichu nebo kopr. U mrkve však budete mít jistotu, že na jaře opravdu vzejde. Musíte ovšem dodržet všechna důležitá pravidla setí. Tím nejdůležitějším je volba správné odrůdy. K podzimnímu výsevu se skvěle hodí odrůdy jako:

• Amsterdamska,
• Kalina F 1,
• Karo F 1,
• Primo F1,
• Espredo F 1,
• Calibra F 1,
• Chambor F 1,
• Minicor,
• First Collection,
• Nektarina,
• Nanda F 1,
• Damco F 1,
• Tempo F 1.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kam vysít zimní mrkev

Záhon je také třeba před výsevem mrkve a také řepy (Beta vulgaris var. Vulgaris), která má velmi podobné nároky, řádně připravit. Rozhodně by na něm předtím neměly růst tyto plodiny:

• pastinák,
• celer,
• dýně,
• kopr,
• křen,
• anýz.

Největší výhodou výsevu mrkve těsně před zimou je mnohem nižší riziko jejího napadení škůdci. Ideální doba k výsevu je teď, ale pokud je listopad teplý, bude mnohem lepší počkat, a zasít mrkev až v prosinci. Díky tomu nevyraší před zimou, a nebude tedy ohrožena nepříznivým zimním počasím.

Jak vysévat mrkev na zimu

Mrkev vyséváme nejlépe do hloubky 1 cm. Její semínka jsou totiž opravdu malá a příliš hluboký výsev (více než 2 cm) v konečném důsledku oslabuje sazenice a trvá jim proto mnohem déle, než vzejdou. Tato kořenová zelenina se obvykle vysévá do řádků vzdálených od sebe 20 až 35 cm.

Semena jsou spíše menší, proto je dobré je před výsevem smíchat se suchým pískem, zahradní zeminou nebo rašelinou, aby nakonec nevzešla příliš hustě. Vždy je totiž lepší vyhnout se ředění příliš hustě oseté mrkve, pokud je to jen trochu možné. Vůně narušené natě mladé mrkve totiž přitahuje škůdce doslova jako magnet.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hnojení rané mrkve na záhonku

Mrkev je nejlepší vysévat ve druhém a třetím roce po hnoji. Na půdu je totiž o něco méně náročná než jiné druhy kořenové zeleniny (například petržel). Rozhodně ovšem nemá ráda těžkou a udusanou půdu. Další hnojení by nemělo být třeba.

Kdy očekávat vzejití mrkve

Mrkev klíčí již při teplotě půdy okolo 3 stupňů Celsia. První zelené listy se pak po nástupu příznivého počasí obvykle objevují po 10 až 20 dnech. Někdy však můžete čekat i déle. Obvykle nastává tato situace ve chvíli, kdy na jaře v noci ještě panují mrazy nebo je-li suché jaro.

Problémem může ovšem být i to, když je mrkev zaseta příliš hluboko. Pozdních jarních mrazíků se naopak bát nemusíte. Mladé mrkve odolávají mrazu až do minus 3 až 4 stupňů Celsia a krátkodobě snesou i pokles teploty až do minus 8 stupňů Celsia.