Jak na výsev mrkve, aby byla úroda bohatá: Přímé slunce a tvrdá zemina jsou nepřátelé

Mrkev je nejoblíbenější kořenová zelenina mezi zahrádkáři, a pokud chcete získat bohatou a chutnou úrodu, musíte si vybrat pro její výsev to správné místo. Velmi totiž záleží na tom, kde vám poroste. Jedině ve chvíli, kdy si pohlídáte vše potřebné, se můžete těšit na opravdu bohatou a chutnou úrodu.

Mrkev nemá ráda přímé slunce

Nejlepší místo pro výsev mrkve je v polostínu, například u stromu s řídkou korunou. Mrkev tak dostane dostatečné množství světla a bude zároveň chráněna před přímým slunečním úpalem i v nejteplejších dnech. Pokud ji však vysejete do stínu, jednoduše vám nevyroste.

Není také vhodné ji vysévat na otevřeném prostranství, protože přímé sluneční světlo může způsobit, že podzemní část bude spíše malá a vysušená. Může také popraskat. Proto je při výsevu velmi důležité najít místo, kde mrkev získá dostatek světla, ale zároveň bude chráněna před přímým sluncem.

Jaká zemina je pro mrkev nejlepší

Důležité je také zvolit místo s dostatečně propustnou půdou. Mrkev potřebuje dostatek místa pro kořeny, aby se mohly plně rozvíjet. Proto se doporučuje zvolit místo s půdou, která není příliš těžká a udusaná. Příliš těžkou zeminu lze před výsevem mrkve obohatit kompostem nebo pískem, aby se zlepšila její propustnost.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další důležitým faktorem při péči o mrkev je zálivka. Mrkev potřebuje pravidelnou a dostatečnou zálivku, aby mohla zdravě a plně růst. Doporučuje se ji proto zavlažovat pravidelně, ale vyhnout se přitom přemokření půdy. Pokud zemina zůstává neustále příliš vlhká, mohou mrkve začít hnít. Do zálivky můžete přidat také speciální ingredienci, která mrkvi zajistí maximální sladkost.

Pozor na (ne)vhodné sousedy

Když vybíráte místo pro výsev mrkve, měli byste zvážit také rotaci plodin. To znamená, že mrkev není vhodné vysévat každý rok stejném místě, ale měla by se pravidelně střídat s jinými rostlinami. Tím se zabrání hromadění nemocí a škůdců v půdě. Mrkev také můžete pěstovat společně s jinými rostlinami. Svědčit jí bude třeba špenát, pórek, cibule, hlávkový salát, máta, paprika, čekanka, bazalka, kopr, pažitka, kedluben nebo šalvěj.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak je to s potřebnou výživou

Mrkve patří mezi rostliny 2. trati, na záhon se tedy vysévá ve druhém roce od hnojení hnojem. Kromě ní patří do stejné kategorie i tyto druhy zahradních plodin:

• Cibulová zelenina: (cibule, česnek, pórek atd.) – na méně úrodných půdách se tato zelenina pěstuje už v prvním roce po hnoji).
• Lilkovitá zelenina: lilek, rajčata, brambory, papriky apod.
• Kořenová zelenina: mrkev (pozdní), petržel, červená řepa apod.
• Další druhy zeleniny: vodní meloun, ředkev, růžičková kapusta apod.

Těmto druhům stačí obvykle hnojení kvalitním kompostem, žádnou jinou výživu ke své spokojenosti nepotřebují.