Dáda Patrasová koupila ruinu ze 17. století a proměnila ji v útočiště s výhledem na Trosky. Stáj dnes slouží jako hodovní síň

Na konci devadesátých let si Dáda Patrasová prosadila koupi chalupy v Českém ráji. Felix Slováček o venkovské usedlosti nechtěl ani slyšet. „Ustoupil jsem kvůli tomu místu,“ přiznal později v reportáži pořadu Prominenti na TV Barrandov. Stavení připisované sedmnáctému století tehdy potřebovalo zásah do statiky, podlah i vytápění. Dnes v něm rodina griluje ve vinárně, která ještě před pár dekádami sloužila jako konírna, a z terasy sleduje dvojvrcholovou siluetu hradu Trosky.

Z konírny hodovací sál: jak hospodářská část domu změnila tvář celé chalupy

Nejpůsobivější kapitola rekonstrukce se odehrála ve stáji. Původní prostor s kamennými žlaby a nízko posazenými trámy dostal novou funkci: rodina ho proměnila v hodovací místnost se sklípkem. Žlaby zůstaly na svém místě, dřevěné stropy nesou patinu staletí, ale podél zdí stojí lavice, na stole se střídají víno a grilované pochoutky. Archivní záběry TV Barrandov zachycují, jak syn Felix junior s přáteli využívá prostor při rodinných večírcích, atmosféra připomíná spíš venkovskou vinotéku než bývalý chlév.

Vedle hodovny zůstala zachovaná černá kuchyně, jeden z nejcennějších architektonických prvků starých venkovských domů. Otevřené ohniště, začouzené klenby, pach dřeva vsáklý do omítky. Pár kroků odtud stojí staré piano, na policích se kupí dobové předměty; každý kout vypráví jinou vrstvu historie stavení.

Bazén, sad a tepelné čerpadlo: moderní komfort ukrytý v kulisách 17. století

Zatímco interiér drží historickou linku, venkovní zázemí přidalo chalupaření rozměr, který by sedmnácté století těžko pochopilo. V zahradě se rozprostírá bazén obklopený ovocným sadem, kolem posezení s výhledem do krajiny CHKO Český ráj, nejstarší chráněné krajinné oblasti v Česku, vyhlášené už roku 1955.

Energetickou soběstačnost řeší tepelné čerpadlo, o jehož instalaci mluvil sám Felix Slováček v rozhovoru pro Novinky. Sekundární zdroje zmiňují i solární panely na stodole; pokud informace odpovídá realitě, jde o elegantní řešení: technologii nesou hospodářské budovy, zatímco obytná část si ponechává nerušený historický výraz.

Felix přitom zůstává městským člověkem. Po pár dnech na venkově prý začne toužit po Praze. Jenže právě tahle oscilace mezi velkoměstskou vilou a tichou usedlostí pod Troskami dává chalupě její roli: funguje jako protipól, dočasný únik, místo, kde se čas měří spíš sklizní jablek než diářem.

Proč právě Český ráj: genius loci, který přesvědčil i skeptika

Dvojvrcholová silueta hradu Trosky, věže Baba a Panna, patří k nejfotografovanějším motivům české krajiny. Z chalupy Slováčkových je viditelná přímo z terasy. Tenhle výhled byl podle Felixových slov rozhodujícím argumentem: „Jinde bych chalupu nechtěl.“

Český ráj jako rekreační destinace zažívá v roce 2026 renesanci. Podle dat Bezrealitky se region vrátil do centra zájmu kupců rekreačních nemovitostí. Průměrná cena celoročně obyvatelné chalupy v oblasti dosahuje 7,1 milionu korun, stavení v horším stavu se nabízejí kolem 700 tisíc. Pro ilustraci: chalupa s výhledem na Trosky na Hrubé Skále se v létě 2026 prodávala za necelých šest milionů, podobně jako usedlost se stodolou v Meziluží u Libošovic.

Popularita lokality má ovšem i stinnou stránku. Patrasová v roce 2020 pro Český rozhlas popsala, že jim na chalupu v době největší mediální pozornosti jezdily celé autobusy turistů a nad zahradou kroužila pronajatá letadla. Soukromí si rodina od té doby střeží důsledně, veřejné prohlídky ani návštěvnický režim neexistují.