Aby vaše sterilované okurky chutnaly jako od babičky, měli byste si osvojit pár triků. Není na tom vůbec nic složitého.
Nejste si jistí, jaké okurky vybrat k nakládání a jak s nimi později zacházet? Nezoufejte – vše je snadné jako facka. Třeba o výběru už toho bylo napsáno mnoho, u všech druhů však lze narazit na jeden základní znak, který je spolehlivým ukazatelem pro rozpoznání nejvhodnějších kandidátů do vaši zavařovací sklenice.
Zaměřte se na ostny
Musíte jen věnovat svou pozornost barvě ostnů okurky – těm drobným, často přehlíženým výstupkům, které mnohdy pokrývají slupku na celé ploše. V zásadě existují dvě základní barvy ostnů: černé a bílé. Pokud mají okurky bílé ostny, obecně se k nakládání příliš nedoporučují. Důvodem je tloušťka a struktura jejich slupky. Okurky s bílými ostny mají obvykle silnější a tužší slupku, která brání plnému proniknutí nálevu do útrob okurky.
V důsledku toho mohou tyto okurky po ponoření do nálevu absorbovat tekutinu nerovnoměrně, což vede k tomu, že okurky jsou málo výrazné a nemají požadovanou chuť a strukturu. Pokud však na takové přesto narazíte a jiné k dispozici nemáte, jednoduše jim odřízněte konec – lák pak nasají přímo perfektně, aniž by to ovlivnilo jejich žádoucí křupavost, jak radí web Vaříme s Marcelou. A pro lepší chuť můžete přidat i list z třešně, vinné révy nebo rybízu, jak už Chalupáři-Zahrádkáři psali.
Výběr správných okurek pro nakládání
Pro úspěšné a chutné nakládání je vhodné vybírat okurky nakládačky s černými ostny. Tyto okurky mají obvykle tenčí slupku, což umožňuje, aby lák pronikl do dužiny opravdu důkladně. Zavařené okurky jsou díky tomu dobře ochucené, s vyváženým rozložením chutí, které z každého sousta dělají lahodný zážitek.
Ale pozor. Než je uložíte do sklenice, nezapomeňte je podle rady z webu iPrima ještě pořádně omýt – i když na první pohled vypadají čistě. Zvlášť ty poctivě vypěstované bývají plné drobného písku, který by vám později nehezky vrzal mezi zuby. A o něco takového určitě nestojíte.