Neničte si zbytečně kompost: Citronová kůra ani zbytky masa v něm nemají co dělat

Pokud si chcete na zahradě založit opravdu dobrý kompost, který později vašim záhonům dodá všechny potřebné živiny, pak se určitě podívejte nejen na to co, byste do něj dávat měli, ale také na to, co se do jeho útrob úplně nehodí. Nevědomky totiž můžete udělat opravdu velkou řadu chyb.

Proč si založit kompost

Kvalitní kompost je zahradníkův poklad, jak se říká, a v poslední době se kompostéry na zahrádkách množí jako houby po dešti.

Proč se kompostér vyplatí?

1. Do kompostéru lze dát téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady i z domácnosti (a že ho nebývá zrovna málo).
2. Uzrálý kompost je nejlepší hnojivo, u kterého nehrozí předávkování, jako u chemických přípravků.
3. Živiny z kompostu se uvolňují postupně, takže rostliny mají stále z čeho brát. Proto v něm bujně rostou a prospívají.
4. Kompost zároveň provzdušňuje půdu a zlepšuje její prostupnost, zcela nerozložené části navíc napomáhají udržení vlhkosti v půdě.

Co nekompostovat

Aby byl kompost kvalitní a bezpečný pro vaši zahradu, je třeba dodržovat několik zásad. Především musíte vědět, co do kompostu nepatří. Protože mnoho začínajících zahrádkářů v tomto tápe, níže přinášíme několik rad a doporučení.

Živočišný odpad

Jakékoli zbytky zvířat do kompostu nedávejte, tzn. kosti, chrupavky, odřezky masa a to jak syrového, tak vařeného. Tyto zbytky vytvářejí při rozkladu škodlivé mikroorganizmy a mohou přilákat škůdce, a to jak z říše hmyzu, tak zvířat, například krysy. Z vajíček dávejte do kompostu jen podrcené skořápky bez zbytků bílku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Citrusová kůra

Máte-li bio ovoce, kůru klidně kompostujte, v opačném případě obsahuje kůra citrusů mnoho chemických látek, které do kompostu nejsou vhodné, neboť zabíjejí prospěšné bakterie. Chcete-li je přesto zkompostovat, namočte slupky do horké vody se sodou a nechte je chvíli vylouhovat.

Napadené části rostlin

Jsou-li rostliny, ovoce nebo zelenina napadeny plísní, hnilobou nebo hmyzími škůdci, do kompostu nepatří. Panují v něm totiž vhodné podmínky pro jejich množení a rostliny do něj zasazené by jim musely od začátku čelit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Plevel a jiný odpad

Plevel odstraněný ze záhonků lze kompostovat jen za určitých podmínek. Zejména nesmí obsahovat semena, která si v kompostu snadno udrží klíčivost. Pokud máte plevel rozmnožující se kořeny nebo oddenky, do kompostu je vhodný pouze, usušíte-li ho na slunci tak, že se kořeny snadno lámou.

Odpad kontaminovaný chemikáliemi

Do této skupiny patří potištěné kartonové krabice, noviny, natřené nebo impregnované dřevo nebo i popel z krbu obsahující zbytky podpalovače. Ujistěte se proto, zda si do svého ekologického kompostu zbytečně nepřidáváte nežádoucí chemické látky.

iZdroj fotografie: Pxfuel

Horký kompost pro zahrádkáře

Studené a vermi kompostování se hodí zejména pro domácnosti a běžný kuchyňský odpad. Pakliže chcete zužitkovat uschlé rostliny, vytrhané plevele či ořezané větve, a to i ty napadené různými chorobami, horké kompostování je pro tento účel přesně to pravé. Zlikviduje choroby rostlin i části plevelů, které by mohly kontaminovat budoucí sadbu. Nasbírejte dostatek materiálu na hromadu o výšce alespoň kolem jednoho metru.

Zapotřebí jsou tzv. hnědé materiály ze zahrady, jako spadané listí, nadrcené větve stromů, sláma či hobliny, ale také kartony a novinový papír, které dodají do směsi uhlík, které smícháte s tzv. zelenými materiály, což jsou zbytky z kuchyně, kávová sedlina, zvířecí trus (kromě psího a kočičího) a čerstvé ořezy z rostlin či zelená posekaná tráva. Ty dodají do směsi dusík. Hromadu pak zalijte hadicí, aby byla vlhká, ale ne mokrá. Zanedlouho by měla hromada začít hřát. Pravidelně ji míchejte a za pár měsíců ji použijte k pohnojení zahrady.