Dnes se řada lidí vrací k pěstování ovoce a zeleniny. Stále více je jasné, že tyto potraviny jsou v obchodech plné pesticidů a dalších látek, takže vlastně pro nás vůbec nejsou zdravé. Pokud toužíte po vlastním ovoci a zelenině, vypěstovaných bez chemických hnojiv a jedovatých postřiků, pak se pusťte do pěstování v souladu s přírodou a zahradničení si užijte. Možná vám učaruje právě permakulturní zahrada.
Co to znamená?
V první řadě je nutné si uvědomit, že permakultura není jen o zahradničení. Jde o praktickou filozofii založenou na poznání, že příroda člověka bohatě uživí, dá-li jí k tomu příležitost. Pokud chceme mít permakulturní zahradu, očekává se, že celý pozemek bude tvořit uzavřený, kolující a vše využívající celek, jehož všechny části jsou využívány, společně fungují v rovnováze a vzájemně se podporují. Na takové zahradě se tedy nepoužívají žádná hnojiva a plodinám se dává šance růst co možná v největší volnosti. Pozor ale na rozšířený omyl. Permakulturní zahrada se rozhodně nerovná bezúdržbová zahrada. Aby přinášela užitek a potěšení, bude vždy potřebovat nějaké vaše zásahy, jinak se z ní stane neprostupná divočina.
Jak začít
Permakulturní zahradu můžete založit třeba i jen na balkoně, pokud více místa nemáte. Podstatou je vybírat především rostliny, které do daného podnebného pásma a nadmořské výšky přirozeně patří. V permakulturní zahradě by měl být zastoupený také vodní prvek – ideální je samozřejmě jezírko, anebo alespoň nějaká jeho imitace. A chybět by samozřejmě neměla ani zvířata – u malých zahrádek jde samozřejmě především o hmyz, u větších můžete dát prostor i ježkům krtkům a ptákům.
Původní semena
Do takové zahrádky samozřejmě nemohou přijít přešlechtěné druhy, které se dnes běžně nabízí. V Česku je řešením česká semenářská neziskovka Gengel, odkud lze vhodné osivo sehnat. Ta každý rok vydává Seznam starých, krajových, netradičních plodin a odrůd, plevelů a dalších rostlin, kde si můžete vybrat vhodné plodiny přímo do vaší zahrádky.