Hlávkové zelí ještě nikdy nebylo tak chutné ani velké: Znásobte letos svou úrodu radami od profesionálních zahradníků

Hlávkové zelí (Brassica oleracea convar. Capitata) patří k nejoblíbenějším druhům košťálovin, které rostou na českých záhonech. Obvykle si na něm ceníme jeho všestranné použití v kuchyni, výjimečnou chuť, množství vitamínů a také fakt, že ho lze dlouhodobě uskladnit na zimu (a to buď v klasické podobě nebo třeba ve formě kysaného zelí). Pokud chcete, aby byly vaše hlávky letos obzvláště velké a šťavnaté, pak se inspirujte těmito tipy.

Vhodné místo pro výsadbu zelí

Zelí patří mezi tzv. rostliny 1. trati. Na záhony se tedy sází ihned na jaře poté, co byly vyhnojeny zapracovaným hnojem. Ani tento zdroj živin mu však obvykle nestačí a během sezóny je většinou nutné ho navíc přihnojovat organickými hnojivy. Podobně jako zelí patří mezi rostliny 1. trati také:

• kapusta,
• květák,
• brokolice,
• okurka,
• cuketa,
• dýně,
• rajčata (trpasličí odrůdy),
• brambory (rané).
• celer,

Vyberte mu vhodné sousedy

Pokud pěstujete více rostlin na jednom záhonu, pak si vyberte ty, které se navzájem podporují v plodnosti nebo se chrání před škůdci. Ideálním „parťákem“ pro zelí jsou tyto druhy zeleniny a bylinek:

• celeru,
• okurka,
• cibule,
• šalvěj,
• kopr,
• brambory,
• fazole,
• tymián (mateřídouška)
• hlávkový salát
• a špenát.

A s čím si naopak nerozumí? Rozhodně ho nesázejte na jeden záhon s brokolicí, květákem, rajčaty a jahodami. To by vám jeho větší úrodu nepřineslo – ba právě naopak.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vhodné předplodiny pro zelí

Jestliže hnojení hnojem na zahradě nepoužíváte, pak se alespoň soustřeďte na to, abyste zelí vysazovali na záhon po těch správných rostlinách. Jako jeho předchůdce tedy můžete použít mrkev, okurky, cibuli a luštěniny. S jejich použitím rozhodně neuděláte chybu a vaše úroda se ještě o něco znásobí.

Pozor na opětovné vysazování

Nikdy však nesmíte sázet zelí na záhon, kde rostlo v předchozím roce. Pro brukvovitou zeleninu je dokonce doporučená pěstební přestávka 5 let. Pro srovnání:

• běžná kořenová zelenina potřebuje 4 roky (celeru stačí pouze 2),
• řepa a vodnice má doporučenou pěstební přestávku taktéž 4 roky,
• fazole, česnek, okurka vyžadují přestávku v délce 3 roky,
• a cibuli a pórku postačí pouze přestávka 2 roky.

A nelze zapomenout ani na tzv. univerzální plodiny, které takovéto střídání nepotřebují. Jde například o rajčata, jahody, chřest, rebarboru, vytrvalé byliny, artyčoky, papriky nebo fazol obecný. Ty vysaďte na jiné stanoviště jen v případě, že v předchozím roce trpěly vážným výskytem chorob nebo škůdců. Pak si pěstební plocha ozdravění rozhodně zaslouží.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další tipy pro pěstování zelí

Sazenice vždy sázejte na záhony v šesti týdnech věku a to v rozestupech 50 x 40 cm. Od doby výsadby do sklizně tak uplyne u raných odrůd pouze 65 až 75 dní a vy se budeme moci těšit z hojné úrody. Bohužel rané odrůdy zelí většinou nelze skladovat příliš dlouho (obvykle ne déle než 6 týdnů). Pro uskladnění proto vysaďte na záhon spíše pozdní odrůdy.

Jaké jsou vaše tipy pro pěstování košťálové zeleniny?