Uskladněné brambory mohou napadat nejrůznější patogeny, takže později začnou hnít. Lze tomu předejít několika způsoby.
Brambory, které se vám povedlo po sklizni úspěšně přemístit do sklepa, rozhodně ještě nemají vyhráno. Naopak – postihnout je může celá řada chorob a dalších nepříjemných jevů. Nejčastějším důvodem a příčinou jejich zkázy je rozhodně hniloba. Rozpoznejte jednotlivé druhy a zbavte se problémů jednou provždy.
Správné uskladnění je důležité
Lilek brambor (Solanum tuberosum), mnohdy přezdívaný také jako brambor obecný či brambor hlíznatý, patří do čeledi lilkovité (Solanaceae) a jeho hlízy obsahují řadu výživných látek. Pokud je uskladníte správně, můžete si po celou dobu jejich trvanlivosti obohatit jídelníček například o minerální látky (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.), vitamín C a vitamíny skupiny B či kyselinu listovou.
Suchá hniloba brambor
Pokud se v bramborách objevují suché šedohnědé skvrny, pak jde o nákazu brambor bakteriemi. Postižené brambory lze obvykle rozpoznat už na počátku sezóny tedy v květnu. Listy vadnou a stonky hnědnou či růžoví (v případě vysoké vlhkosti). S uskladněnými bramborami již nic dělat nelze. Při příští výsadbě je však vhodné vyměnit místo pěstování a brambory vhodně ošetřit.
Mokrá hniloba brambor
V tomto případě se uvnitř brambor tvoří mazlavé zapáchající skvrny. Dužina brambor měkne a po zatlačení se z brambory uvolní množství tekutiny. Nejčastějším důvodem vzniku těchto problémů je špatné větrání v místnosti která nebyla dezinfikována (k tomu lze použít 3 % roztok vápna nebo 5 % roztok síranu měďnatého). Teplota ve sklepě by pak neměla přesáhnout 1 až 2 stupně Celsia.
Hnědá hniloba brambor
Na bramborách se objevují po okrajích hnědé a nevzhledné skvrny, které navíc nepříjemně páchnou. Problém vznikl už při pěstování a opatření je stejné jako v předchozím případě. Infikované brambory nejsou vhodné k jídlu, a to ani v případě, že závadné části vykrájíte.
Šedá hniloba brambor
Pokud takovou bramboru rozkrojíte, překvapí vás nepřirozená barva a také konzistence gumy. A to doslova. Navíc brambory často zapáchají po rybách. Patogeny způsobující šedou hnilobu si přinášejí už z půdy. Ovšem špatné větrání a nedostatečná dezinfekce prostor před uskladněním může vše ještě zhoršit.
Co dělat proti hnilobě
Pokud vaše brambory trpí tímto problémem často, pak bude vhodné infikovanou půdu ozdravit s pomocí zeleného hnojení. Pěstujte ho po dobu 5 až 6 let, abyste měli jistotu, že se problém nebude opakovat. Druh volte podle plodiny, kterou budete chtít v letech poté pěstovat:
- Pro pěstování okurek, cuket, brambor, lilků, paprik a dýní: lupina, ředkev olejná, žito, oves, hořčice a jetel.
- Pro pěstování řepy, mrkve nebo fazolí: řepka jarní, hrách, hořčice, ředkev olejná, vikev.
- Pro pěstování kukuřice: řepka jarní, ředkev, hořčice.
Velmi univerzální je svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), která nabídne vaší zahradě nejrůznější výhody:
- Nenáročnost co do složení půdy,
- vyživení půdy ihned po požnutí,
- odolnost vůči škůdcům,
- odolnost vůči suchu,
- potlačuje růst plevelů (vyjma pampelišky smetánky Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.)
- dobrý růst i ve stínu,
- možnost výsevu kdykoliv (snáší teploty pod -10 °C),
- dezinfikuje půdu,
- zvýšení obsahu dusíku v půdě.