Pokud se chcete krásou svých růží kochat až do pozdního podzimu, musíte už teď začít s jejich správnou výživou.
Růže mají díky své jedinečné kráse a vznešené vůni zvláštní místo v srdcích zahradníků i milovníků květin. Pokud hledáte při péči o ně opravdu užitečného spojence, pak jednoduše vsaďte na ptačí trus, který promění spící keře v bujné princezny plné života.
Ptačí trus: Dusíková síla
Na první pohled se může zdát, že ptačí trus nemá v okrasné zahradě co dělat. Jeho vysoký obsah dusíku však působí jako katalyzátor rychlého rozvoje zelené hmoty a rašení silných výhonků, které jsou nezbytné pro bujný růst růží, jak píše web VašeLepšíÚčetnictví. Jednoduše si namíchejte roztok obsahující 200 slepičinců na 10 litrů vody, který vám poslouží jako dokonalý životabudič. Musíte ho však nechat 14 dní kvasit a teprve poté použít jako zálivku.
Přídavek dusičnanu vápenatého
Přibližně tři týdny po aplikaci ptačího trusu pak ještě nezapomeňte na aplikaci dusičnanu vápenatého v koncentraci 20 gramů na 10 litrů vody. Tato kombinace vám zajistí trvalé kvetení prakticky až do zámrzu. Tato dvojitá dávka dusíku a vápníku řeší okamžité růstové potřeby růží a zároveň vytváří základ pro jejich dlouhodobé kvetení.
Doplnění přírodními doplňkovými látkami
Kromě účinného dusičnanu amonného je podle webu NašeZahrada také zásadní obohacení půdy organickými materiály, jako je například dobře vyzrálý hnůj, dřevěný popel nebo kompost. Tyto přírodní doplňky zlepšují strukturu půdy, zvyšují mikrobiální aktivitu a poskytují pomalu se uvolňující zdroj dalších živin.
Hnojení velkokvětých a hybridních čajových růží
I když přírodní hnojiva hrají při pěstování běžně se vyskytujících růží opravdu zásadní roli, velkokvěté kultivary často vyžadují více. Od března je proto hnojte každých dvacet až třicet dní přípravky bohatými na fosfor a draslík. „Nejraději mám granulovaná hnojiva. Ta zapravte do půdy asi na 15 centimetrů, doporučená dávka je 20 až 30 gramů na rostlinu.
Po hnojení je také zásadní důkladná zálivka, aby přetížení živinami nepoškodilo citlivý kořenový systém,“ sdílí své zkušenosti čtenářka Magdaléna K. z Olomouce. Hnojení těchto půvabných květin se v minulosti věnovali i Chalupáři-Zahrádkáři.