Pozor na záměnu hub: I hřiby mohou být nejedlé, hřib žlučník naseká v těle paseku

Ne všechny hřiby, které si vložíte do košíku, vás v kuchyni potěší. Hřib žlučník může způsobit opravdu velké potíže.

i Zdroj fotografie: Valda79 / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Sběr hub patří v našich končinách k velmi oblíbeným aktivitám (jsme jím proslulí dokonce celosvětově). Mezi nepřeberným množstvím hub, které zdobí naše lesy, jsou však i takové, které si mohou být vzhledově podobné, ale co do možnosti konzumace se mohou značně lišit. Jednou takovou dvojicí vzhledově podobných hub je hřib dubový, známý také jako dubáček či dubák, a jeho hořký protějšek hřib žlučník. Jak od sebe oba tyto druhy bezpečně rozeznat?

Boletus reticulatus: Letní potěšení

Jeden z nejoblíbenějších hřibů mezi sběrači, hřib dubový (Boletus reticulatus), se může pochlubit velmi nápadným vzhledem i velmi dobře odhadnutelnou lokalitou výskytu. Tento druh lze najít na slunných místech lesa od konce května do září, daří se mu po teplých dešťových přeháňkách. Běžným stanovištěm této houby jsou světlé listnaté lesy, zejména lesy s duby a buky. Příležitostně ji lze spatřit také pod habry nebo lípami a bývá někdy roste i podél cest, v parcích, a dokonce i na zahradách.

A jak ho poznat? Hřib dubový se vyznačuje nápadnou síťovitou kresbou na povrchu klobouku, což je charakteristický znak, který sdílí se svým hořkým protějškem hřibem žlutomasým. Mezi oběma druhy však existují jiné zásadní rozdíly, které mohou pomoci při správné identifikaci.

  • Póry u hřibu žlučníku se v průběhu zrání houby zbarvují do růžova
  • a síťka na klobouku je tvořena nápadnějšími, podlouhlými oky.
  • Navíc se hřibu žlučníku daří především v jehličnatých lesích.
Pozor na záměnu hub: nepřineste si domů omylem škodlivý hřib žlučník iZdroj fotografie: Depositphotos

Boletus Felleus: Klamavý dvojník

Hřib žlučník (Boletus felleus), běžně známý jako hřib žlučový nebo jednoduše hořčák se velmi podobá jedlému hřibu dubovému (Boletus reticulatus). Pokud je tedy nedokážete odlišit podle výše uvedených znaků, máte ještě jednu záchranu: ochutnání. Právě to totiž u žlučníku rychle odhalí jeho pravou povahu – je totiž nesnesitelně hořký. Ale nemusíte se bát – pokud uždibnete jen malý kousek a hned ho vyplivnete, nic se vám nestane (některé sběrače hub však může chvíli brnět jazyk nebo horní měkké patro).

Pokud se vyskytujete v lokalitách, kde rostou obě tyto houby současně, pak se vyplatí pečlivě prohlížet každou z nich. I jedna jediná hořká houba totiž může zničit jakýkoli pokrm z hub a učinit ho zcela nepoživatelným. Pokud tedy se sběrem hub začínáte, je vždy nejlepší vydat se na sběr se zkušeným průvodcem, který vám pomůže rozlišit jedlé a nejedlé druhy. Mnoho mykologických společností a místních odborníků nabízí vycházky a semináře o houbách s průvodcem (mnohdy dokonce i zdarma), které poskytují cenné poznatky a znalosti.

Pozor na záměnu hub: nepřineste si domů omylem škodlivý hřib žlučník iZdroj fotografie: Depositphotos

Proč houby raději neochutnávat

Ochutnávání neznámých hub se navíc amatérům nedoporučuje, protože některé toxické druhy mohou mít opožděné nebo kumulativní účinky. U hřibů toto nebezpečí nehrozí (a podobně bezpečné jsou v tomto ohledu i holubinky), ale jinak se tomuto způsobu určování jedlosti nebo nejedlosti hub raději vyhněte. Pro jistotu. A vyzkoušet si můžete i pěstování hub na vlastní zahradě.

Které druhy sbíráte v lese nejraději vy?

Zdroj: Gardener
Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Marcela Libušná

Jako bývalá majitelka prosperujícího zahradnictví a bývalého zemědělského podniku, přináším na náš web unikátní kombinaci praxe a teorie. Mé bohaté znalosti transformují zahrady našich čtenářů do oáz plných života a krásy.

Zobrazit další články