Poslední červencová zálivka česneku: Ke zdárnému úspěchu pomůže obyčejný popel

Česnek se řadí mezi plodiny, které je radost pěstovat. Při správné péči je výsledek nad očekávání a jeho obrovskou výhodou je možnost skladování. Doma vypěstovaný česnek se přitom chutí nedá srovnat s tím kupovaným v obchodě, nehledě na fakt, že domácí zelenina chutná vždy lépe, protože víte, kolik úsilí takové pěstování stálo. I přesto, že se česneku daří prakticky všude, je hnojení nezbytnou součástí procesu zrání. Popel ze dřeva bývá ideální volbou a pokud jste poslední hnojení ještě nestihli, máte nejvyšší čas.

Jaké podmínky jsou pro pěstování česneku optimální

Při výběru vhodného prostoru pro pěstování česneku vyberte slunečné a dobře odvětrávané stanoviště. Dobře snáší půdu jak dobře propustnou, tak i těžkou. Půda by přitom vždy měla být obohacena o vápno a humus a stejně jako jiné plodiny ani česnek nemá rád přemokřenou půdu. Česnek by kvůli vyživení půdy neměl být pěstován více sezón po sobě na jednom místě, stejně tak jej nevysazujte na stanoviště, kde předtím trůnila rajčata, cibule či pórek.

Před samotnou výsadbou je nutné pole zrýt, zbavit plevele a půdu obohatit například o kompost či močůvku. Standardně se česnek pěstuje ze stroužků sadbového česneku. Můžete přitom volit velmi rané, rané, nebo pozdní odrůdy. Podle vybrané odrůdy se česnek vysazuje na podzim (kdy teplota půda stabilně klesne pod 9 °C), případně na jaře. Jako obranu před chorobami a škůdci je vhodné česnek namořit (například teplou vodou, přesličkou či Sulkou). Česnek vysazujte v rozestupu 25 – 50 cm do hloubky minimálně 6 cm.

Poslední hnojení v plném létě

Koncem června či začátkem července aplikujte vydatné přírodní hnojivo. V 10 litrech vody rozmíchejte 5 lžic kvalitního dřevěného popela. Popel chrání rostlinu před chorobami a škůdci, a pokud se jej chystáte uskladnit přes zimu, budete mít o starost méně. Toto hnojivo totiž palice česneku řádně vydezinfikuje a česnek tak bude výrazně méně náchylný na plíseň. Palice se navíc zpevní.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nemáte-li po ruce dřevěný popel, podobně užitečný je i slepičí trus. Abyste měli dokonalou jistotu, že sklizený česnek nebude po čase skladování plesnivý, můžete do roztoku přidat i 2 lžíce mikrobiologického hnojiva, ideálně na přírodní bázi. Takto připravený nálev vystačí na plochu o rozloze 2m^².

Léčivé účinky česneku

Česnek se už od nepaměti užívá jako přírodní forma antibiotik. Jedná se o výbornou náhradu za drahé vitaminové doplňky stravy. Hlavní léčivou složkou je silice allicin, který je kromě česneku obsažen například i v cibuli. Právě on stojí za charakteristickou štiplavou chutí těchto plodin. Kromě toho však česnek obsahuje vitamin B, C, selen či jód.

iZdroj fotografie: Pixabay

Má výrazné antibakteriální účinky a tělo přirozeně dezinfikuje. Stejně tak posiluje kardiovaskulární systém a poradí si i s mykózou. Přestože se česnek často používá v kuchyni a tepelnou přípravou se upravuje, přichází tak o cenné látky a živiny. Doporučuje se tedy spíše konzumace v syrové podobě. Dejte si preventivně stroužek česneku denně a posilte tak své zdraví.

Česnek je výborným hnojivem

Stejně jako má česnek blahodárný vliv na lidský organismus, jeho složení je více než přínosné i pro rostliny. Například orchideje je vyloženě milují a pokvetou díky němu po celý rok.