Ideálním zimním útočištěm pro vaši mrkev se může stát sklep nebo chladný suterén. Musíte ji tam však uložit ve správné zralosti.
Mrkev se svým zářivým odstínem a křupavou strukturou proplouvá lidskou historií a kuchyní již po tisíciletí. Tato kořenová zelenina, původně pěstovaná v Persii pro své aromatické listy a semena, nebyla vždy oranžovou kráskou, jak ji známe dnes. Ve skutečnosti byla ta starověká často fialová nebo bílá. Teprve holandští pěstitelé v 17. století se rozhodli vyšlechtit oranžovou odrůdu, kterou si dnes spojujeme se zdravou svačinkou a zdravím pro oči.
Pestrost je kořením mrkvového života
Pokud jde o sklizeň mrkve, odrůda opravdu dělá velký rozdíl. Raná mrkev, jejíž vegetační období trvá pouhé tři měsíce, se dá vytrhnout z půdy už v červenci a nabízí křehký a sladký doplněk letních salátů. Ti, kdo pěstují střednědobé odrůdy, budou potřebovat trochu více trpělivosti – potřebují přibližně 100 až 130 dní, než jejich úroda dosáhne vrcholu křupavosti (to obvykle bývá koncem srpna nebo začátkem září).
Pro ty, kteří si chtějí vychutnat úrodu v chladnějších podzimních dnech a nebojí se skladování, jsou ideální pozdní odrůdy, které dozrávají asi po 150 dnech, jak píše web SimplySeed.
Časová znamení: Kdy sklízet mrkev?
Prvním poznávacím znamením, že je čas sklízet, je barva a stav vrcholků. Žloutnoucí a usychající vršek je prvním náznakem toho, že poklady pod ním jsou připraveny. Pro jistotu opatrně odkryjte několik kandidátů a zkontrolujte, zda mají zářivě oranžový odstín, který značí zralou mrkev.
Výběr správného dne pro sklizeň mrkve může mít podle webu Gardenary významný vliv na její dlouhověkost. Zaměřte se na suché a slunečné počasí, které vám umožní nechat sklizenou mrkev několik hodin oschnout na slunci. To je totiž to úplně nejlepší, co pro ni můžete udělat. Úrodu poté uskladněte nejlépe v temnu a chladu. Mezi další osvědčené triky redakce Chalupáři-Zahrádkáři pro skladování mrkve patří i použití listů jeřabin nebo osvědčené odříznutí vrcholků. Obojí funguje spolehlivě.