Hnojení droždím skvěle využívá plný potenciál každodenních ingrediencí k podpoře zdravějšího a produktivnějšího zahradního prostředí.
V období květu a tvorby prvních plodů je podle webu Skrblík důležité se zaměřit především na hnojení draslíkem a fosforem. Tyto živiny totiž hrají opravdu zásadní roli při posilování kořenů a podpoře tvorby květů a plodů. Spolehlivým přírodním zdrojem těchto prvků je dřevěný popel, který lze aplikovat buď jako tekutý nálev, nebo přímo v suché formě. Dostupnost živin může zlepšit také přidání hořčíkových hnojiv (přibližně 30 gramů na metr čtvereční) a následně 25 gramů superfosfátu. A samozřejmě také kvasnice.
Popel a kvasnice: Perfektní duo pro maliny
Kvasnice totiž obnovují půdní mikrobiom a pomáhají rozkládat živiny v půdě na formy pro rostliny stravitelnějších. Příprava hnojiva je snadná: 100 gramů kvasnic rozmíchejte v 10 litrech vody, přidejte lžíci cukru a 4 šálky dřevěného popela a nechte odpočívat přes noc. Ráno tekutinu sceďte (já to nedělám, ale na záhonku vám pak zůstanou zbytky – takže záleží na vás) a maliny vydatně zalijte. Vše opakujte každých 14 dní až do úplného odplození.
Výhody různorodého hnojení
Správné hnojení zajišťuje nejen bohatou úrodu, ale také zvyšuje odolnost maliníků vůči běžným škůdcům a chorobám, jako je například obaleč malinový (Byturus ochraceus) a plodomorka malinová (Byturus tomentosus). Je důležité si uvědomit, že dobře hnojená rostlina je obvykle zdravější a plodí kvalitnější ovoce.
O keře správně pečujte
Pokud je léto chudé na dešťové srážky, pamatujte i na pravidelné zalévání – přeschnutí totiž kvetení ani tvorbě plodů rozhodně nesvědčí. Jakmile udeří první mrazy, poskytněte mělkým kořenům další ochranu a nastelte vyšší vrstvu mulče nebo půdu přikryjte chvojím. Pamatujte, že maliník by neměl být starší čtyř až pěti let, jak upozorňuje Agro-Business. Po uplynutí této doby tedy zvažte vysázení nových keřů na jiné stanoviště. Zapomínat byste však rozhodně neměli ani na správný řez, kterému se Chalupáři-Zahrádkáři již také věnovali.