Jak krmit maliny v září: Příští rok jich bude habaděj

Maliníky a ostružiníky nechybí snad na žádné zahradě. Jsou to však keře poměrně náročné na živiny, které je třeba jim na konci sezóny doplnit. Podzimní hnojení malin rozhoduje, jak bohatě budou keře plodit v příštím roce, a posílí jejich imunitu, takže snadněji přežijí zimu. Platí, že čím starší keře, tím důležitější je jejich pravidelné přikrmování. Pokud nechcete používat kupovaná hnojiva určená speciálně pro maliny, vsaďte na přírodní materiály.

Klasikou je kompost i hnůj

Srdcem každé zdravé zahrady je kompost, který je ideálním řešením i v případě podzimní péče o ovocné keře, hnojení malin nevyjímaje. Vrstva kompostu nejen, že obohatí půdu o potřebné živiny, ale v zimních měsících také ochrání kořenový systém před vymrznutím. Kompostem nešetřete a keřům dopřejte až 5 kg na metr čtvereční. Osvědčeným hnojivem je i dobře rozleželý hnůj. Ten velice opatrně zapracujte do zeminy na záhoně, abyste neuškodili mělkým kořenům.

Jak na podzimní hnojení malin přírodně

Zdaleka ne každý zahradník stihne vyprodukovat velké množství kompostu nebo má přístup k hnoji. Ani v takovém případě však nemusí maliny ošidit o pravidelnou podzimní dávku živin – ultimátní hnojení si může vytvořit jinak. Hlavními ingrediencemi jsou kostní moučka, hořčičný prášek a dřevěný popel. Jednoduše smíchejte stejné množství všech přísad a hotový prášek rozsypejte ke keřům. Kilogram hnojiva vystačí zhruba na jeden metr čtvereční záhonu.

Kostní moučka je organické hnojivo postupně uvolňující prvky jako fosfor a vápník, nevelké množství dusíku a další makro i mikroelementy. Hořčičný prášek zvyšuje podíl humusu v půdě a láká užitečné žížaly a mikroorganismy. Popel obohatí zeminu o draslík a fosfor, prvky potřebné nejen k bohatému plození, ale i úspěšnému přezimování rostlin. Popel z tvrdých dřevin, jako je dub nebo buk, dokáže plnohodnotně nahradit minerální hnojiva na bázi draslíku a fosforu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Malinám před zimou prospěje mulč

Kromě hnojení maliny uvítají i podzimní mulčování. Při něm však dávejte pozor, abyste nezměnili pH půdy a nenadělali tak víc škody než užitku. Stát se to může v případě, že mulčujete kůrou nebo štěpkou z jehličnanů, které ji mohou příliš okyselit. Proveďte tedy pro jistotu půdní pH test a v případě potřeby aplikujte vápnění. Naopak, pokud jste naměřili vysoké pH, mulče z jehličnanů se nebojte. Nic také nezkazíte nastýláním posekanou trávou nebo slámou.