Otravní drátovci se na bramborách už neukáží, stačí je zasadit vedle fazolí

Drátovci jsou druh hmyzu, který může poškodit brambory a další kořenovou zeleninu. Dospělci jsou asi 1 cm velcí, černí nebo tmavě hnědí brouci s dlouhým tělem a výraznými čelistmi. Larvy jsou bílé, mohou mít hnědé hlavy až 1,5 cm dlouhé. Etymologicky jde o brouky z čeledi kovaříkovitých (Elateridae). A pokud se na poli přemnoží, dokážou na bramborách napáchat opravdu značné škody.

Jak škodí bramborám drátovci

Drátovci žijí v půdě a živí se kořeny brambor i dalších rostlin, ovšem v samotných hlízách mohou také napáchat nepříjemné škody – provrtávají do nich chodbičky, takže se úroda může stát téměř zcela nepoživatelnou. Dospělí kovaříci už tak škodliví nejsou, živí se totiž listy a lodyhami rostlin, což ovšem také může poškodit rostliny a ovlivnit jejich růst (a to zejména při přemnožení tohoto hmyzu.

Kteří kovaříci se vyskytují na bramborách

Na zemědělských plodinách škodí okolo deseti kovaříků. Na bramborových polích se vyskytují nejčastěji druhy, patřící do rodu Agriotes:

• Agriotes lineatus – kovařík obilní,
• Agriotes obscurus – kovařík tmavý,
• Agriotes ustulatus – kovařík začoudlý,
• Agriotes sputator – kovařík locikový.

Ovšem objevit se může i Athous haemorrhoidalis – kovařík narudlý, Melanotus bummipes – kovařík hnědonohý, Adelocera murina – kovařík šedý a Limonius pilosus – kovařík travní. Na všechny však funguje při ochraně brambor stejný postup.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak ochránit brambory před drátovci

K přemnožení drátovců často dochází v kyselé půdě s nízkým obsahem organické hmoty. Zlepšení půdy tedy může pomoci snížit riziko poškození drátovci. S oběma problémy vám skvěle pomůže dřevěný popel, který obsahuje řadu důležitých živin (například vápník, hořčík, sodík, fosfor nebo draslík) a zároveň pomáhá vyrovnávat pH půdy. Ovšem živin má v sobě opravdu hodně. Ve 200 gramech popelu totiž lze najít přibližně 1,5 gramu fosforu, 4 gramy draslíku a 12 gramů vápníku.

Pro běžné hnojení postačí 300 až 500 gramů popela na čtvereční metr. Ovšem ve vysokých dávkách vám pak pomůže i v boji proti drátovcům. Vysokou dávkou se myslí množství 1 kilogramu popela na čtvereční metr. Je však třeba dbát na to, aby brambory nebyly vysazovány do potenciálně kontaminované půdy. Riziková jsou v tomto ohledu především místa, kde rostly trávy, jetel nebo vojtěška.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Použití přírodních repelentů na drátovce

Tyto brouky mohou vyhnat někteří pomocníci z přírody. Podle lidových tradic se tak mezi řádky brambor vyplatí vysázet například mátu, bazalku nebo levanduli. Ty totiž obsahují vonné látky ve vysoké koncentraci, které mohou drátovce odpudit. A podobný účinek mají mít i luštěniny. Brambory jednoduše nechte naklíčit, zasaďte je a poté mezi řádky vysázejte i vybrané aromatické bylinky.

Bohužel bývá výsadba těchto rostlin problematická především kvůli komplikovanějšímu odstraňování plevele. Další možností je proto ochrana brambor už při výsadbě. Vyplatí se je vysazovat do menších hnízd a ta podsypat vždy dvěma hrstmi luštěnin a jednou hrstí semen hořčice. I když to drátovce neodradí zcela, může to ztráty na bramborách způsobené jejich prostřednictvím velmi výrazně snížit. Po sklizení úrody se však nezapomeňte o pole i správně postarat, i tak totiž zamezíte působení škůdců.