Vyhození popelu z krbu je plýtvání účinným hnojivem: Rostlinám dodá fosfor, draslík, hořčík i křemík

Dřevěný popel je velmi cenným odpadem, který má několik užitečných využití. Hodit se vám bude především na zahradě, kde poslouží jako výživné hnojivo. Myslet musíte jen na to, že má alkalickou reakci (pH 11 až 13) a nehodí se tedy pro kyselomilné rostliny. Těm ostatní však může dodat mnoho cenných minerálů a makroprvků.

Jaké živiny obsahuje dřevěný popel

Koncentrace jednotlivých látek se liší v závislosti na dřevu, které bylo při topení v krbu použito. Obecně se pro rostliny lépe hodí zbytky listnatých stromů, ale k zahození není ani popel z jehličnanů. A jaké cenné prvky v něm lze najít?

• fosfor
• draslík
• hořčík
• křemík

Díky tomu, že již prošly určitými chemickými procesy, se v zemi rychle rozpouštějí v zemi a jsou všemi rostlinami snadno asimilovány. Chybí pouze dusík, ten je však možné dodat na zahradu třeba kompostováním. Mějte však na paměti, že na zahradu se hodí jen popel vzniklý spálením čistého surového dřeva. To mořené, impregnované, lakované apod. se k tomuto účelu nehodí, protože obsahuje škodlivé chemikálie, které by se mohly dostat do půdy i do rostlin. Správně by se toto dřevo nemělo ani spalovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Skvělá výživa rostlin na podzim a v zimě

Nejlepším obdobím, kdy popel na zahradu aplikovat, jsou podzimní a zimní měsíce, a to kvůli vysokému množství fosforu a draslíku. Z ovocných a okrasných keřů je nejvíce ocení zimostráz, dřín obecný, šeřík, hloh či ptačí zob obecný. A pozitivně působí i na zeleninu. Rozhoďte jej proto na záhony, kde v sezóně plánujete pěstovat rajčata, papriky, okurky, květák nebo třeba zelí. Zapracování není třeba, srážky a změny denních a nočních teplot se o vše postarají samy.

Kolik dřevěného popela použít

Optimální dávka tohoto hnojiva činí cca 30 až 50 gramů na metr čtvereční. V případě kyselých půd lze pak toto dávkování navýšit na 80 gramů. Ne všechny rostliny však hnojení popelem dobře snáší – naopak kyselomilným rostlinám může uškodit. Jde například o borůvky, rododendrony, azalky, vřesy, brusinky a všechny jehličnany (na použití popela jsou náchylné zejména jedle a cypřiše).

Popel také nikdy nepoužívejte na čerstvě zavápněnou půdu – může totiž ve značné míře omezit vstřebávání fosforu rostlinami a jedním dechem rovněž zvýšit úroveň zasolení substrátu. A to se řadě rostlin jednoduše nelíbí. Nejhůře tuto skutečnost snáší ovocné dřeviny, celer a ředkvičky.

iZdroj fotografie: Freepik

Popel jako hnojivo na trávník

Jde rovněž o skvělé tonikum pro trávník, a to zejména na jaře, kdy jsou jednotlivé rostlinky po zimě oslabené a náchylné k nebezpečným houbovým chorobám. Díky popelu získá trávník už po několika týdnech sytě zelenou barvu a neporoste vám v něm žádný mech. Další hnojiva obvykle nejsou nutná – obzvláště se pak vyhněte těm, které obsahují vyšší množství hořčíku, železa nebo vápníku. S aplikací dusíkatých hnojiv pak počkejte přibližně měsíc.