Při poklesu teplot je kůra stromů náchylná k poškození zvěří nebo náhlým výkyvům počasí, jak informuje web iReceptář. A právě tady přichází na řadu bělení. Tento sezónní úkol je nezbytný pro zachování stromů, zabránění poškození kůry a zajištění bohaté úrody v nadcházejících sezónách. A to za trochu té práce navíc rozhodně stojí.

Pochopení významu bělení

Bělení, které se provádí především aplikací vápna, chrání kmeny stromů před možným poškozením. Ale to není všechno. „V zimě se tyto kmeny často stávají lákadlem pro zvěř nebo jsou náchylné k destrukci v důsledku rychlých změn teplot. Proces obílení spočívá v pokrytí kmenů stromů ochrannou vrstvou, obvykle směsí obsahující vápno, která je chrání před různými vnějšími hrozbami,“ napsal nám čtenář Radim N. z Plumova.

Hlavním problémem je však zima. Zimní mráz může stromy vážně poškodit, což vede k prasklinám v kůře. Tato poškození se běžně projevují po přechodných teplých obdobích. Nejčastěji k těmto poškozením dochází v lednu a únoru, kdy denní sluneční záření větve zahřeje, aby v noci opět zmrzly. Poškození mrazem se projevuje vizuálně – tkáň rostliny obvykle hnědne. Toto hnědnutí je nápadné zejména na průřezech jednoletých výhonů, které vyrostly příliš pozdě. Pozná ho každý zkušený sadař.

Kdy bělení ovocných stromů provádět

Načasování úkonů v sadu je zásadní, jak napsal web Dům a Zahrada. Bělení je nejvhodnější provádět před nástupem mrazivých teplot, ideálně koncem podzimu nebo začátkem zimy. Následná aplikace v lednu ještě více posílí jeho ochranné účinky. Tento proces odrazuje od zásahů zvěře a zabraňuje napadení stromů škůdci, jako jsou vlnatky. Vápenný nátěr na kmenech stromů působí jako reflexní bariéra proti slunečnímu záření a zabraňuje nadměrnému zahřívání kůry. Kromě toho brání pronikání bakterií a hub skrze rány po řezu.

Podzimní bělení ovocných stromů je zapomenutou technikou, která však přináší značné výhody. Úroda bude několikanásobná

Techniky a součásti bělení

Základní složkou bělicí směsi je vápenné mléko připravené z oxidu vápenatého, běžně známého jako nehašené vápno – to používal můj děda a ani já na něj nedám dopustit. Doporučuji podle jeho receptu rozmíchat 2 kg vápna v 10 litrech vody. Samotné vápno se však může rychle smýt. Pro zvýšení jeho přilnavosti je vhodné přidat do směsi alespoň 10 % bílé emulzní barvy nebo škrobu vyrobeného z bramborové moučky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po důkladném promíchání naneste bělobu na kmeny stromů pomocí štětce. Na jižní stranu kmenu je nutné nanést větší množství vápna, aby byla chráněna před mrazy a jinými poškozeními. Účinnost běli zůstává stejná, ať už si ji připravíte sami, nebo zakoupíte v zahradnických obchodech. Rozhodně se toho tedy nebojte. A hodí se úplně pro všechny stromy, jak jsme na magazínu Chalupáři-Zahrádkáři psali nedávno. Naše redaktorka Kateřina Vondřisková pak nedá při bělení dopustit na síran měďnatý.